Louky se změní zpět na pole

Střední Morava - Přestože se tráva už pěkně zelená a je čas vyhánět dobytek na pastvu, některé louky se letos spásat vůbec nebudou a ani seno nikdo nechce. Zemědělské podniky dokonce uvažují, že pole, která v posledních letech s pomocí státu zatravnily, znovu rozorají. Proč hospodaří tak "po turecku"? Na tuto otázku je jednoduchá odpověď: Zemědělci více pastvin ani sena nepotřebují, letos často nevyužijí ani louky, které mají už dávno.

Po aférách s BSE a slintavkou je hovězí maso velmi špatně prodejné, takže zemědělci na chovu skotu prodělávají. Za tohoto stavu věcí pochopitelně snižují jeho stavy. "Skotu je již méně než v roce 1836. Už jsme se dokonce dostali za Řecko a další země, které nemají takovou chovatelskou tradici jako my," upozornil tajemník Agrární komory ČR Jan Záhorka.

Nové louky v posledních letech vznikly i na okraji CHKO Litovelské Pomoraví. Sen o pasoucím se dobytku v údolní nivě se však nyní rozplývá. "Před dvěma roky  zemědělci zatravnili sto dvacet hektarů polí pod kopcem Třesínem a padesát hektarů v okolí Moravičan. Teď, kdy se živočišná výroba dostala do totálního úpadku, máme strach, že se louky znovu rozorají," obává se ředitel Správy CHKO Ivo Machar. Správě se zatravňování polí líbí, protože louky kolem ramen  řeky Moravy jsou přirozenější než pole a jsou také mnohem vhodnější pro protipovodňovou ochranu.

"Pozemky, které jsme v CHKO nedávno zatravňovali, mají dobrou bonitu půdy a tam skutečně hrozí, že je začneme znovu obdělávat," potvrdil Macharovy obavy Jan Fajt, ředitel akciové společnosti Palomo, která hospodaří v okolí Loštic a Moravičan. Palomo zatravnila i dalších 250 hektarů mimo CHKO a i s nimi si neví rady.

"Stavy skotu snižujeme a tolik sena nebudeme potřebovat. Rozhodli jsme se, že tyto louky letos nebudeme hnojit, aby tráva tolik nerostla. Senáž zatím uskladníme a počkáme, co bude dál. Když se situace nezmění, vrátíme pozemky vlastníkům. Takto hospodařit se nedá," dodal Fajt.

Rozorávání zatravněných polí je však přesný opak toho, co bychom měli dělat před vstupem do Evropské unie. "Není žádným tajemstvím, že po vstupu do unie se sníží výměra intenzivně obdělávaných pozemků a v daleko větší míře budeme udržovat krajinu," uvedl tajemník agrární komory. Upozornil, že nejefektivněji se travnaté plochy udržují právě spásáním a výrobou sena.

Nezájem zemědělců o zatravňování dalších polí potvrdil i Karel Stojan, ředitel Zemědělské agentury  v Olomouci. "Z celého okresu letos přišly tři čtyři žádosti. Když se zemědělci dozvědí, jaké podmínky musí splnit, a když si to všechno propočítají, tak na tuto dotaci raději ani nejdou," uvedl Stojan. "Bohužel i v této oblasti je to všechno o penězích," dodal.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video