Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Loučka na konci války unikla hned dvakrát plánům na vyvraždění obyvatel

  19:29aktualizováno  19:29
Kolem 350 obyvatel Loučky na Zlínsku mohlo na konci druhé světové války zemřít rozkazem gestapa, stejně jako to postihlo Ploštinu. A zřejmě hned dvakrát. Poprvé 22. dubna 1945, není ale zcela jasné, co tehdy obyvatele obce zachránilo. Podruhé lidem hrozilo nebezpečí začátkem května, kdy hromadné vraždě zabránili rumunští a sovětští vojáci.

Vypálení obce Ploština na Valašsku nařízené gestapem 19. dubna 1945 připomíná tento památník. | foto: Jan Karásek, MAFRA

Jisté je jen to, že u plánu vyvraždit obyvatele Ploštiny se jednalo o odplatu za akci partyzánů, kteří u Loučky pár dní předtím přepadli a postříleli německé vojáky jedoucí z Vizovic.

"V neděli 22. 4. 1945 v odpoledních hodinách obstoupilo obec gestapo a chtěli začít pálit a střílet. Muže zajistili v místním pohostinství a nás děti uzavřeli v domě č. 20," píše v pamětech Josef Petrů, který vše prožil jako desetiletý chlapec. Jeho vzpomínky jsou zřejmě nejkonkrétnějším existujícím zdrojem informací o tom, co se v Loučce stalo.

Gestapo začalo vyjednávat se starostou Josefem Hlavičkou "o způsobu likvidace obce". Ten měl říct, ať první zastřelí jeho. Nestalo se.

Vyhlazení obce možná odvrátily vyjednávací schopnosti

S Němci vyjednával i řídící učitel Antonín Kučera. Uměl dobře německy, byl spojka partyzánů. A podle Josefa Kořenka z Loučky, který je synovcem Josefa Petrů, možná jeho vyjednávací schopnosti a starostovo hrdinství vedly k tomu, že gestapo obec nevypálilo.

"Blížil se konec války, takže už si Němci možná nechtěli dělat problémy.
Jen před několika dny ale vypálili Ploštinu, tak to moc nesedí," zamýšlí se Kořenek.

Historici však odmítají to, že by vesničané dokázali obměkčit Němce vázané rozkazem k vyhlazení obce. Otázka ovšem je, zda takový rozkaz vůbec existoval. Gestapo všechny své dokumenty po 17. dubnu už nevedlo ve velkém pořádku.

V archivech v Berlíně a ve Vídni je sice uložená korespondence německých vojáků z Loučky, jde ale o soukromou poštu. Podle Kořenka však i z ní vyplývá, že s místními lidmi vycházeli relativně dobře. "Byli to učitelé a právníci," říká Kořenek.

"Nakonec se dojednalo, že se vypálí sedm usedlostí a odebere se těmto lidem všechen majetek. Gestapo vedlo starostu po vesnici a ten měl ukázat, koho mají Němci zapálit a vydrancovat. Při pálení Loučky gestapo upozornilo, že jestli partyzáni ještě jednou přepadnou německé jednotky, bude obec srovnána se zemí," píše Petrů.

Historik: Vypáleny měly být i další obce

Historici mají podrobnější informace pouze o druhé hrozbě vyhlazení Loučky ze začátku května. Podle historika Petra Odehnala z Valašských Klobouk mohly stejně dopadnout i některé okolní obce.

"Ještě 4. května 1945, jak bylo po osvobození v materiálech gestapa zjištěno, měl stejný osud jako Ploštinské postihnout obyvatele Tichova, Drnovic, Vysokého Pole, Loučky, Újezda a snad i Lačnova," vyjmenovává Odehnal.

Naštěstí už 2. května k Loučce dorazili první rumunští a sovětští vojáci a obec osvobodili. Ještě tentýž den ale stihli Němci vypálit chalupy na nedalekých Vařákových pasekách.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Chce EU zakázat písmeno „Ř“? Dezinformacím na internetu neujdou ani děti

Závislost na internetu, kyberšikana, dezinformace. Těmto rizikům jsou vystaveny všechny děti, které používají internet. Je proto důležité, aby se mediálně...  celý článek

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš (19. října 2017)
Máte máslo na hlavě, řekl Zaorálek. Co jste dokázal za 27 let? opáčil Babiš

Více než tři roky spolu šéf ANO Andrej Babiš a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek seděli v jedné vládě, ale to už podle jejich posledního televizního duelu den...  celý článek

Na otevření krajského úřadu v Jihlavě čekalo 20. října s žádostí o dotaci na...
Internetu nevěřili, na kotlíkové dotace stálo v Jihlavě frontu 300 lidí

Ačkoli mohli poslat žádost třeba e-mailem, čekalo ráno na otevření krajského úřadu v Jihlavě asi 300 lidí. Přišli se ucházet o „kotlíkové dotace“, někteří před...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.