Nejdříve se ozvalo burácení motorů.
Z hnízd v okolí vzlétli hlukem poplašení orlovci říční.
Z rampy 39A se pak zvedl jiný ptáček, raketoplán Atlantis. Po dvaatřicáté se vydal ve 20 hodin a 20 minut na kosmickou pouť. Komentátor na televizním kanálu NASA opět řekl ono protahované "liftoooff" (start, pozn. red.), které příznivci vesmírných letů slyšeli tolikrát - a přesto se jim u každého startu znovu zatají dech.
Orlovci říční hnízdící u montážní haly VAB
Jenže tentokrát to přece jen je jiné. Až se Atlantis vrátí na Zemi, po 25 rocích létání do kosmu se jako první ze tří raketoplánů Národního úřadu pro letectví a vesmír odebere do důchodu.
První poslední let
Zapomeňte na argument, že raketoplány měly problém splnit původní zadání. Že jsou jejich lety drahé. To všechno je sice pravda, ale dnes tu jde o něco jiného.
Flotila raketoplánů totiž udržela Spojené státy ve vesmíru a na špici pilotované kosmonautiky poté, co se poslední ze dvanácti astronautů vrátili z Měsíce v kabině Apolla. Raketoplány startovaly stojednatřicetkrát. Stmelovaly Američany, když byli pyšní na svou technologickou vyspělost - ale i když truchlili za astronauty, kteří se živí na Zemi nevrátili.
Jejich památku symbolizuje bílá růže, která se každý let od roku 1988 - poté, co raketoplány začaly znovu létat po smrti posádky Challengeru v roce 1986 - objevuje v řídicím středisku v Houstonu. Posílá ji tam spolu s barevnými růžemi (je jich tolik, kolik členů má aktuální mise) jedna obyčejná americká rodina z předměstí Dallasu.
Půlmiliardový exponát
Start raketoplánu na Kennedyho vesmírném středisku sledovaly nejen davy Američanů, ale také desítky Rusů. Raketoplán totiž kromě náhradních dílů veze na ISS i ruský modul Rassvet (Úsvit) se spojovacím uzlem pro připojení ruských lodí.
Letecký pohled na srdce startů raketoplánů na Floridě: v popředí montážní hala VAB, vzadu startovací rampy.
Druhý důvod je symbolický: Atlantis byl prvním raketoplánem, který začal létat k ruské orbitální stanici Mir.
Až se "tažný kůň", jak Atlantisu říkají pro práci, kterou odvedl, vrátí z posledního letu, čeká ho ještě záložní pohotovost - to kdyby se jeho bratříčci Discovery nebo Endeavour (ten je mimochodem smontovaný z původně náhradních dílů pro Atlantis) ocitli na oběžné dráze v úzkých.
Tak či tak, potom se Atlantis stane nejžádanějším a nejdražším důchodcem všech dob. Zájem o něj má jednadvacet muzeí. A cena je 29 milionů dolarů. Přes půl miliardy korun.
"MISSION SUMMARY"Zestručněný popis poslední mise Atlantisu |
Raketoplán Atlantis na startovací rampě před posledním letem
