Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Loučení s raketoplány je tu. Atlantis se vydal na svůj poslední let

  15:51aktualizováno  20:27
Velká derniéra odstartovala. Z Kennedyho vesmírného střediska se vydal na svou poslední misi raketoplán Atlantis. Ke stanici ISS vynese ruský modul Rassvet, po návratu na Zemi se jako první raketoplán odebere na odpočinek.

Poslední start raketoplánu Atlantis | foto: ČTK

Nejdříve se ozvalo burácení motorů.

Z hnízd v okolí vzlétli hlukem poplašení orlovci říční.

Z rampy 39A se pak zvedl jiný ptáček, raketoplán Atlantis. Po dvaatřicáté se vydal ve 20 hodin a 20 minut na kosmickou pouť. Komentátor na televizním kanálu NASA opět řekl ono protahované "liftoooff" (start, pozn. red.), které příznivci vesmírných letů slyšeli tolikrát - a přesto se jim u každého startu znovu zatají dech.

Orlovci říční hnízdící u montážní haly VAB

Orlovci říční hnízdící u montážní haly VAB

Jenže tentokrát to přece jen je jiné. Až se Atlantis vrátí na Zemi, po 25 rocích létání do kosmu se jako první ze tří raketoplánů Národního úřadu pro letectví a vesmír odebere do důchodu.

První poslední let

Zapomeňte na argument, že raketoplány měly problém splnit původní zadání. Že jsou jejich lety drahé. To všechno je sice pravda, ale dnes tu jde o něco jiného.

Flotila raketoplánů totiž udržela Spojené státy ve vesmíru a na špici pilotované kosmonautiky poté, co se poslední ze dvanácti astronautů vrátili z Měsíce v kabině Apolla. Raketoplány startovaly stojednatřicetkrát. Stmelovaly Američany, když byli pyšní na svou technologickou vyspělost - ale i když truchlili za astronauty, kteří se živí na Zemi nevrátili.

Jejich památku symbolizuje bílá růže, která se každý let od roku 1988 - poté, co raketoplány začaly znovu létat po smrti posádky Challengeru v roce 1986 - objevuje v řídicím středisku v Houstonu. Posílá ji tam spolu s barevnými růžemi (je jich tolik, kolik členů má aktuální mise) jedna obyčejná americká rodina z předměstí Dallasu.

Půlmiliardový exponát

Start raketoplánu na Kennedyho vesmírném středisku sledovaly nejen davy Američanů, ale také desítky Rusů. Raketoplán totiž kromě náhradních dílů veze na ISS i ruský modul Rassvet (Úsvit) se spojovacím uzlem pro připojení ruských lodí.

Letecký pohled na srdce startů raketoplánů na Floridě: v popředí montážní hala VAB, vzadu startovací rampy.

Letecký pohled na srdce startů raketoplánů na Floridě: v popředí montážní hala VAB, vzadu startovací rampy.

Druhý důvod je symbolický: Atlantis byl prvním raketoplánem, který začal létat k ruské orbitální stanici Mir.

Až se "tažný kůň", jak Atlantisu říkají pro práci, kterou odvedl, vrátí z posledního letu, čeká ho ještě záložní pohotovost - to kdyby se jeho bratříčci Discovery nebo Endeavour (ten je mimochodem smontovaný z původně náhradních dílů pro Atlantis) ocitli na oběžné dráze v úzkých.

Tak či tak, potom se Atlantis stane nejžádanějším a nejdražším důchodcem všech dob. Zájem o něj má jednadvacet muzeí. A cena je 29 milionů dolarů. Přes půl miliardy korun.

"MISSION SUMMARY"

Zestručněný popis poslední mise Atlantisu

Raketoplán Atlantis na startovací rampě

Raketoplán Atlantis na startovací rampě před posledním letem

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Úplné zatmění Slunce na snímku z Guernsey ve státě Wyoming. (21. srpna 2017)
Nad Spojenými státy bylo po 99 letech vidět úplné zatmění Slunce

Lidé ve Spojených státech mohli v pondělí po 99 letech pozorovat úplné zatmění Slunce napříč celou zemí. V 17:46 středoevropského času začalo nad Pacifikem, od...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Počet obětí z Barcelony stoupl na 15. Atentátníka hledá celá Evropa

Katalánská policie potvrdila, že při čtvrtečním útoku v Barceloně řídil 22letý Maročan Younes Abouyaaqoub. Pátrání po něm se mezitím rozšířilo i na další...  celý článek

Chorvatsko bojuje s rozsáhlými požáry
Pobřeží Chorvatska znovu sužují požáry, kvůli dýmu uzavřeli dálnici

Jadranské pobřeží Chorvatska sužuje nová vlna požárů. Postižena je zejména velká oblast mezi Zadarem a Šibenikem, ale i některé ostrovy jako Ugljan, Hvar a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.