Lotyšsko odstranilo překážku pro NATO

Riga - Lotyšský parlament schválil změnu zákona, který Severoatlantická aliance označila za diskriminující vůči rusky hovořící menšině a za vážnou překážku přijetí Lotyšska do jejích řad. Poměrem hlasů 67 ku 13 při 20 absencích odhlasovali poslanci zrušení klauzule volebního zákona stanovující, že uchazeči o poslanecký mandát musejí prokázat znalost lotyštiny. Souběžně odhlasovali také zrušení téhož požadavku, pokud jde o politiky ucházející se křesla v místních správních úřadech. Komentář: Možnosti rozšíření NATO

Čelní činitelé NATO opakovaně zdůraznili, že zákon požadující, aby kandidáti na volené funkce byli s to hovořit lotyšsky, je v rozporu s demokratickými standardy aliance.

Podle mínění některých lotyšských zákonodárců však tento požadavek pomáhal etablovat lotyštinu po desetiletích sovětské vlády, během nichž vůdcové v Moskvě preferovali ruštinu. Ustanovení bylo přijato poté, co Lotyšsko v roce 1991 znovu získalo nezávislost.

Ve snaze usmířit si kritiky pozměněný zákon ukládá, že kandidáti musejí prokázat zběhlost v lotyštině písemnou formou, ale jejich kandidatura na tom nebude záviset. Jedinými požadavky jsou lotyšské občanství a minimální věk 21 let.

NATO, ruští představitelé i jiní tvrdili, že jazykový požadavek diskriminuje rusky hovořící občany, tvořící více než třetinu ze 2,5 milionu lotyšských obyvatel. Mnozí lotyšsky neumějí nebo hovoří špatně, takže se doposud nemohli ucházet o veřejné funkce.

Lotyšsko je mezi devíti státy doufajícími ve získání členství v NATO ještě v letošním roce. Generální tajemník NATO George Robertson v únoru lotyšský zákonodárný sbor v nekompromisně formulovaném projevu upozornil, že nezmění-li tento baltský stát zmíněný právní akt, riskuje, že členství v alianci nezíská.