Pobaltské země Litvu, Lotyšsko a Estonsko musíme posuzovat v kontextu doby.
Všechny byly v roce 1940 okupovány a násilím připojeny k Sovětskému svazu a zdejší bolševická hrůzovláda byla plně srovnatelná s nacistickou okupací českých zemí: masové popravy, deportace obyvatel do koncentračních táborů a zločiny vůči civilnímu obyvatelstvu.
Například na Litvě v Rainaiském lese našli tamní obyvatelé v červnu 1941 po ústupu Rudé armády 76 mrtvol mladých chlapců skautů. Dvě těla měla z úst vytržené jazyky, u čtyř chyběly vyrvané genitálie.
Třem z těl někdo z katů vložil penis do úst. Chlapci byli postříleni typicky bolševickým způsobem - kulkou do týla. Jeden hoch měl zatlučený dřevěný kolík do oka. Typický zločin v režii sovětského gestapa NKVD.
Nejhorší nepřítel byl Sovětský svaz
Za pouhý rok sovětské okupace v letech 1940 až 1941 dosáhl počet obětí sovětských represálií v Lotyšsku 34 tisíc z dvoumilionové populace. Nelze se proto divit, že Lotyši vítali v jedenačtyřicátém německé vojáky jako osvoboditele. Pro ně bylo všechno lepší než Rusové - a po jejich předchozích smutných zkušenostech se jim nelze divit.
Nejhoršího nepřítele tak pro ně představoval Sovětský svaz, proti kterému chtěli především bojovat.
SS byla právem prohlášena Norimberským vojenským tribunálem za zločineckou organizaci. Lotyši do bojových jednotek Wafen SS původně vstupovat nechtěli a usilovali o obnovení vlastní národní armády. To jim však německá okupační správa nedovolila a jako jedinou alternativu nabídla lotyšské jednotky v rámci SS.
Vstup do těchto oddílů jistě nebyl ideálním řešením, ale je potřeba se vcítit do pocitů Pobalťanů po jejich zkušenostech s krutými sovětskými represemi.
Jistě i někteří Lotyši se dopustili válečných zločinů, když se podíleli na vraždách zdejších Židů. I mezi Čechy se našla spodina, která po druhé světové válce pro změnu masakrovala sudetské Němce.
Lidsky se tedy dá pochopit, proč mnozí Lotyši, a to i levicově orientovaní, vidí v tamních bývalých příslušnících SS národní hrdiny. Lotyši a vůbec všichni obyvatelé Pobaltí měli obrovskou smůlu.
Napřed sovětská okupace, pak německá a nakonec zase sovětská. Pocit osvobození po opětovném příchodu Rudé armády v roce 1944 proto rozhodně nesdíleli.
Šéf Lidového domu Paroubek by se tedy měl nejdříve doučit historii, než začne vynášet soudy a výzvy. Svou nevědomostí totiž urazil desítky tisíc obětí sovětských zločinů v Lotyšsku.
