Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američanka viněná z terorismu v Peru se po 20 letech vrací do USA

  6:31aktualizováno  6:31
Američanka Lori Berensonová, která strávila 15 let v peruánském vězení za spolupráci s levicovými povstalci, se pět let po odpykání trestu vrací do USA. Podle stanice BBC jí soud povolil odcestovat až poté, co uplynulo celých 20 let, na něž byla původně odsouzena. Nyní chce žít se svými rodiči.

Američanka Lori Berensonová strávila 15 let v peruánském vězení | foto: Reuters

V současnosti osmačtyřicetiletá Berensonová byla v roce 2001 za spolupráci s peruánskými radikálně levicovými povstalci z Revolučního hnutí Túpaka Amarua (MRTA) odsouzena k 20 letům vězení, soud ale po odpykání tří čtvrtin trestu rozhodl o jejím propuštění.

Na svobodu se dostala před pěti lety v listopadu s podmínkou, že zbytek původního trestu neopustí Peru. Výjimka k návštěvě rodné vlasti jí byla povolena pouze na Vánoce 2011, po několika dnech se však musela vrátit do Limy.

Nyní chce prý žít se svými rodiči v New Yorku, než si v USA najde práci a osamostatní se. Před definitivním odletem z Peru prostřednictvím místních médií vzkázala obyvatelům téměř třicetimilionové země, že chce „vyjádřit hluboký soucit obětem peruánského ozbrojeného povstání, s nímž jsem byla spojena prostřednictvím spolupráce s MRTA“.

Berensonová byla odsouzena za podporu MRTA

Někdejší studentka na prestižním Massachusettském technologickém institutu se před lety angažovala v Latinské Americe v oblasti lidských práv. V Peru byla zatčena v roce 1995 na základě obvinění, že spolupracovala s rebely. V pozdějším prohlášení, v němž se za spolupráci omluvila, mimo jiné uvedla, že nikdy nebyla členkou hnutí a nikdy nikoho nezabila. Soud ji nikdy neshledal vinnou z účasti na násilných činech, usvědčena však byla z podpory hnutí.

MRTA bylo aktivní v 80. a 90. letech minulého století, kdy podobně jako další podobné krajně levicové organizace bojovalo za svržení peruánské vlády. Konflikt stál život na 70 000 lidí.

Hnutí na sebe upozornilo zejména v roce 1996 útokem proti japonskému velvyslanectví v Limě, kde zadrželo jako rukojmí několik set účastníků slavnosti, mezi nimi i českého diplomata s manželkou.

Teroristé postupně většinu rukojmích včetně českých občanů propustili; na několik měsíců zůstalo v jejich zajetí 72 lidí, většinou politiků a diplomatů. Po čtyřech měsících na areál zaútočili vojáci a zabili všech 14 povstalců. O život při akci přišel také jeden z rukojmích a dva příslušníci armády.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie v USA zastřelila studenta univerzity v Georgii
VIDEO: Zastřelte mě, prosil mladý intersexuál v Georgii. Policista poslechl

Amerika diskutuje o smrti LGBT aktivisty, který v noci na neděli zemřel na půdě vysoké školy ve státě Georgia. Intersexuála se sebevražednými sklony zastřelil...  celý článek

Boris Johnson při příchodu na tiskovou konferenci Theresy Mayové (17. ledna...
Boris Johnson zvažuje rezignaci kvůli podobě brexitu, tvrdí britský list

Spory uvnitř britské konzervativní strany okolo podoby brexitu eskalují. Ministr zahraničí Boris Johnson podle informací serveru The Telegraph zvažuje...  celý článek

Předvolební kampaň německé strany FDP (18.9.2017)
Volební programy jsou příliš dlouhé, většina Němců je číst ani nechce

Berlín (Od zpravodajky MF DNES) Jsou delší a komplikovanější než Nový zákon a přečíst je všechny by zabralo 17 hodin. Řeč je o programech německých stran před nedělními parlamentními volbami....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.