Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američanka viněná z terorismu v Peru se po 20 letech vrací do USA

  6:31aktualizováno  6:31
Američanka Lori Berensonová, která strávila 15 let v peruánském vězení za spolupráci s levicovými povstalci, se pět let po odpykání trestu vrací do USA. Podle stanice BBC jí soud povolil odcestovat až poté, co uplynulo celých 20 let, na něž byla původně odsouzena. Nyní chce žít se svými rodiči.

Američanka Lori Berensonová strávila 15 let v peruánském vězení | foto: Reuters

V současnosti osmačtyřicetiletá Berensonová byla v roce 2001 za spolupráci s peruánskými radikálně levicovými povstalci z Revolučního hnutí Túpaka Amarua (MRTA) odsouzena k 20 letům vězení, soud ale po odpykání tří čtvrtin trestu rozhodl o jejím propuštění.

Na svobodu se dostala před pěti lety v listopadu s podmínkou, že zbytek původního trestu neopustí Peru. Výjimka k návštěvě rodné vlasti jí byla povolena pouze na Vánoce 2011, po několika dnech se však musela vrátit do Limy.

Nyní chce prý žít se svými rodiči v New Yorku, než si v USA najde práci a osamostatní se. Před definitivním odletem z Peru prostřednictvím místních médií vzkázala obyvatelům téměř třicetimilionové země, že chce „vyjádřit hluboký soucit obětem peruánského ozbrojeného povstání, s nímž jsem byla spojena prostřednictvím spolupráce s MRTA“.

Berensonová byla odsouzena za podporu MRTA

Někdejší studentka na prestižním Massachusettském technologickém institutu se před lety angažovala v Latinské Americe v oblasti lidských práv. V Peru byla zatčena v roce 1995 na základě obvinění, že spolupracovala s rebely. V pozdějším prohlášení, v němž se za spolupráci omluvila, mimo jiné uvedla, že nikdy nebyla členkou hnutí a nikdy nikoho nezabila. Soud ji nikdy neshledal vinnou z účasti na násilných činech, usvědčena však byla z podpory hnutí.

MRTA bylo aktivní v 80. a 90. letech minulého století, kdy podobně jako další podobné krajně levicové organizace bojovalo za svržení peruánské vlády. Konflikt stál život na 70 000 lidí.

Hnutí na sebe upozornilo zejména v roce 1996 útokem proti japonskému velvyslanectví v Limě, kde zadrželo jako rukojmí několik set účastníků slavnosti, mezi nimi i českého diplomata s manželkou.

Teroristé postupně většinu rukojmích včetně českých občanů propustili; na několik měsíců zůstalo v jejich zajetí 72 lidí, většinou politiků a diplomatů. Po čtyřech měsících na areál zaútočili vojáci a zabili všech 14 povstalců. O život při akci přišel také jeden z rukojmích a dva příslušníci armády.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruské letouny na základně Hmímím v Sýrii (22. října 2015)
Rusové hádají, kolik je stojí válka v Sýrii. Zbrojovky očekávají žně

Vojenské angažmá v Sýrii vyšlo ruskou státní kasu za jednadvacet měsíců na 108 až 140 miliard rublů (tedy 41 až 54 miliard korun). S takovým odhadem přišli...  celý článek

Švýcarská policie uzavřela centrum města Schaffhausen poté, co v něm zaútočil...
Muž s motorovou pilou zranil ve Švýcarsku pět lidí, dva těžce

Nejméně pět zraněných, z nichž dva jsou ve vážném stavu, si vyžádal útok motorovou pilou ve švýcarském Schaffhausenu. Policie oznámila, že se nejednalo o...  celý článek

Průmyslový komplex Sellafield na zpracování vyhořelého jaderného paliva v...
Britové požadují dohodu o jaderné spolupráci. Jinak vrátí radioaktivní odpad

Britští vyjednavači hrozí zástupcům Evropské unie, že vrátí desítky tun vyhořelého jaderného paliva do zemí původu, pokud nebude uzavřena dohoda o jaderné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.