Loňský rok byl historicky nejteplejší

P r a h a - Ještě nikdy nebylo takové teplo jako loni. Na mnoha místech republiky naměřili meteorologové nejvyšší průměrné roční teploty od doby, kdy se tam teploty začaly pravidelně sledovat. Nejtepleji bylo například v Praze, Brně či Ostravě, kde průměrné roční teploty překonaly dlouhodobé průměry až o několik stupňů. "Loňský rok byl na celém území skutečně extrémně teplý," říká Vít Květoň z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. Už v lednu meteorologové uvedli, že v pražském Klementinu byla loňská průměrná teplota nejvyšší za 225 let, kdy se tam začalo s měřením. Extrémně vysoké teploty nyní potvrzují i další pobočky meteorologického ústavu.

"Máme dvacet čtyři stanic a na některých jsme skutečně naměřili nejvyšší průměrné teploty," potvrzuje Jiří Hostýnek z hydrometeorologického ústavu v Plzni.

Ve Velkých Pavlovicích na jižní Moravě byla loňská průměrná teplota 10,2 stupně Celsia. "Je to nejvyšší hodnota za zhruba sedm desítek let, kdy se tam začalo s měřením," říká Miloslav Hradil z brněnské pobočky hydrometeorologického ústavu.

V Českých Budějovicích se měří pravidelně teplota od roku 1886 a ta loňská byla jen o jednu desetinu nižší než v roce 1994, který je s průměrnou teplotou deset stupňů rekordní. "Devadesátá léta byla nejteplejší v celém století," uvádí František Vavruška z tamní pobočky ústavu.

Odborníci se shodují, že na extrémních teplotách se patrně podílí více vlivů, především přirozené dlouhodobé výkyvy klimatu a negativní činnost člověka, který spalováním fosilních paliv přispívá ke globálnímu oteplování Země.

"Vlivy se momentálně zřejmě sčítají," soudí Květoň. Dodává, že vliv člověka je nepopiratelný.

"Existuje sice dlouhodobé kolísání klimatu, ale fakt je ten, že výkyv je v současnosti o maličko vyšší, než byl v minulosti," vysvětluje Květoň.

Ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan pokládá vysoké průměrné teploty z posledních let za rostoucí věrohodné svědectví o tom, že se zeměkoule opravdu zahřívá.

Světová meteorologická organizace uvedla, že rok 2000 byl z hlediska celé planety pátým nejteplejším. Pro Francii však byl loňský rok nejteplejším ve 20. století a pro Rakousko dokonce od roku 1768. Celosvětově nejteplejším rokem od roku 1860 však byl rok 1998. Na konci 20. století byla podle Světové meteorologické organizace průměrná teplota povrchu Země o 0,7 stupně Celsia vyšší než na jeho začátku.

"Ukazuje se, že globální oteplování a klimatické změny nejsou žádným výmyslem ekologů," říká mluvčí české pobočky Greenpeace Václav Vašků.

"To, že teplota stoupá, je zřejmé. Teplota celé dekády je nejvyšší za posledních několik tisíc let. Na oteplování se určitě podílí i člověk, ale nikdo si zatím netroufne odhadnout, jakým podílem," poznamenává Moldan.

V Česku byly loni s výjimkou července a září teplotně nadprůměrné všechny měsíce. V červnu padly čtyři teplotní rekordy a třeba celý listopad byl čtvrtým nejteplejším měsícem od zahájení měření v pražském Klementinu v roce 1775.

Také celá zima byla výrazně teplá. "Určitě byla jednou z nejteplejších v uplynulém století," říká Vít Květoň z pražské centrály Českého hydrometeorologického ústavu.

Někteří lidé museli v prosinci kosit trávu, nosili z lesa houby, obilí vyrašilo do nebývalých výšek, na některých ovocných stromech v těchto dnech vyrašily pupeny, tažní ptáci se s předstihem několika týdnů vracejí domů a ježci se předčasně probouzejí ze zimního spánku. Naopak lyžaři, majitelé vleků a horských chalup jsou nešťastní.

"Kdybychom svahy nezasněžovali umělým sněhem, asi bychom tuhle zimu skoro nejezdili," stěžuje si na letošní sezonu Milan Goč ze sportovního areálu v Harrachově.

Bude letošní rok také abnormálně teplý, anebo bude naopak výrazně chladno? "To se dá těžko říct," tvrdí meteorolog Květoň.

"Leden byl nadprůměrně teplý a první polovina února také. Ale výraznější ochlazení ještě může přijít. Ale jaký bude celý letošní rok, vám opravdu neřeknu."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video