A Světová meteorologická organizace pak uvedla, že rok 2000 byl z hlediska celé planety pátým nejteplejším.
Teplotní rekord v Česku byl podle meteorologů způsoben tím, že celý rok převládalo jihozápadní, západní nebo jižní proudění vzduchu, které je teplejší než studený vzduch ze severu nebo severovýchodu. Není to také jeden z důkazů globálního oteplování?
"Důkaz je špatné slovo. Je to ale rostoucí věrohodné svědectví," soudí Bedřich Moldan, ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí.
Vladimír Seifert z Českého hydrometeorologického ústavu však upozorňuje, že není možné výsledky z jednoho místa z Prahy, která je už několik desetiletí pokládána za takzvaný tepelný ostrov, a z jednoho roku přeceňovat.
"Nemyslím, že jeden teplý rok naměřený na jedné stanici lze považovat za úplně mimořádnou záležitost," upozornil Seifert. Dodal, že podobně vysoké teploty byly naměřeny už koncem osmnáctého století. V roce 1791 byla průměrná teplota 11,50 stupně, jen o 28 setin nižší než loni.
Seifert uvedl, že v posledních dvaceti letech bylo nadprůměrných teplot více, a to patnáct. "Těžko se dá říct, jak moc se na teplejších rocích podílí průmysl, zplodiny a do jaké míry je to přírodní vývoj," řekl Seifert. Uvedl, že loňské nadprůměrné teploty mohou souviset s pravidelnou aktivitou slunečních skvrn. "Slunce prodělává určité periody, které se nepřímo projevují v zemské atmosféře. Teď jsme právě kolem jedenáctileté periody, což může mít na počasí také vliv," řekl Seifert.
"To, že teplota stoupá, je zřejmé. Teplota celé dekády je nejteplejší za posledních několik tisíc let. Na oteplování se určitě podílí i člověk, ale nikdo si zatím netroufne odhadnout kolika procenty," poznamenal Moldan.
Teplotně nadprůměrné byly loni v Česku všechny měsíce. Výjimkou byl červenec, který byl teplotně podprůměrný, a září, které bylo průměrné. Například celý listopad byl čtvrtým nejteplejším měsícem od zahájení měření v pražském Klementinu v roce 1775.
Výrazně horko bylo také v červnu, kdy padly čtyři teplotní rekordy a kdy vedra způsobila nemalé problémy. "Ve dne nemělo zalévání vůbec smysl, to by se vláha hned odpařila a byly by to vyhozené peníze," řekl tehdy Jiří Stejskal z Loučan, který ve velkém pěstuje zeleninu.
Abnormálně teplý byl také prosinec. Lidé museli sekat trávu, nosili z lesa houby a obilí vyrašilo do nebývalých výšek. "Pamatuji ledacos, ale tak vysoké obiloviny a řepky jsem na poli ještě v tuto dobu neviděl," konstatoval Milan Zapletal ze Státní rostlinolékařské správy v Brně.
"Někteří houbaři narazili v lese i na vzácné druhy, které jsou k vidění jen jednou za několik let," uvedl jednatel České mykologické společnosti Miroslav Smotlacha.
Jak bude letos? "Spíše se to nedá říct. Patrně nebude rok teplotně podprůměrný, ale ani to se nedá stoprocentně vyloučit," řekl Vladimír Seifert z Hydrometeorologického ústavu.
