"Vyrostl jsem v Jihoafrické republice, kde byl zaveden apartheid a lidé museli žít v různých zónách," řekl David Levin, ředitel jedné z předních britských soukromých chlapeckých středních škol City of London School. Pedagog promluvil na konferenci ředitelů (HMC), které se zúčastnilo na 250 zástupců nejprestižnějších škol ve Spojeném království.
Apartheid,neboli oddělené soužití obyvatel různých ras byl po velkou část 20. století oficiálně uznávanou politikou v JAR. Režimy s rysy apartheidu se ale projevovaly i v sousední Namibii, která byla do roku 1990 mandatorním územím JAR. A také v Jižní Rhodésii (dnešním Zimbabwe). Tam ale vzal jakýkoli náznak aparteheidu za své v roce 1980, když se premiérem stal tehdy ještě demokraticky působící Robert Mugabe, pozdější diktátor. |
"Podle mého názoru se Londýn plíží směrem k Johannesburgu. Ke 'ghettizaci' společnosti," pokračoval s tím, že v jedné škole ve východním Londýně je třeba 97 procent studentů bangladéšského či pákistánského původu.
Nejsou jediní. V jiných školách zase převládají černoši, jinde naopak bílí obyvatelé Londýna.
Taková rasová segregace může mít podle Levina špatný dopad na žáky. "Znamená to, že nenavazují kontakty s lidmi jiných náboženství, odlišných ras a různorodých socioekonomických prostředí," zdůraznil Levin s tím, neznalost odlišných prostředí může vést k budoucí nesnášenlivosti.
"Nemusíte mít někoho rádi, ale když ho poznáte, nemusíte z něj mít strach a myslím, že školy by měly být takovou oblastí, kde se děti z různých prostředí, vír a ras setkají za účelem vzdělávání a tak se poznají," konstatoval učitel podle agentury AP.
Sociologové se shodují, že rozdělování podle ras ve vzdělávacím systému patřilo k zásadním příčinám nepokojů, které před deseti lety zachvátily severní Londýn. A také letos v srpnu metropoli a další města ovládly bouřlivé nepokoje, které zažehla podle mnohých rasově motivovaná smrt 29letého Marka Duggana. (více zde)
