Kráva (resp. králík) poskytne vajíčko, člověk genetickou informaci. Kýženým výsledkem mají být kmenové buňky z embrya, jemuž někteří říkají "hybrid", jiní "cytoplastický hybrid" (cytoplast je vnitřní část buňky) a ještě jiní "cybrid".
Takže cosi jako kentaur, jenže tentokrát sudokopytník? Něco takového neměl Úřad pro plodnost a embryologii (HFEA), když výslovně povolil výzkum v této oblasti, zcela určitě na mysli. Embrya mají koneckonců žít maximálně 14 dní, než se zužitkují jejich kmenové buňky. Avšak zárodek čeho to vlastně má být?
Podle zájemců o výzkum má mít embryo asi dvacet tisíc lidských genů a 13 genů zvířecích, což z něj z 99,99 procenta udělá lidský zárodek, takže jeho buňky budou moci být později "přeprogramovány" a použity jako lidské.
Lest na odpůrce klonování
"Když vezmete vajíčko a vyjmete DNA, zbude vám prázdný obal, který se už nedá ztotožnit s žádným druhem," citoval list Christian Science Monitor Stephena Mingera z King’s College v Londýně.
Minger a další tým z univerzity v Newcastlu chtějí požádat o povolení k výzkumu letos na podzim. Podle nových regulí nedal HFEA zelenou všem zájemcům, ale bude žádosti schvalovat individuálně. Z biologického hlediska jde tedy o člověka, ale nikoli z hlediska etického.
Použití kravského či králičího vajíčka je v podstatě lstí na radikální odpůrce klonování, kteří si v Británii, ale i jinde na světě prosadili absolutní zákaz "pěstování lidských embryí". Proto hybrid či "cybrid".
Je to nepraktické
Ostrá kritika zazněla i tentokrát. Experti na lékařskou etiku hovořili o "urážce důstojnosti lidí i zvířat", "porušování práv embryí" a "dehumanizaci", kdy je zárodek připraven "nejen o život, ale také o jakéhokoli lidského předka".
Zabránit rozhodnutí HFEA odpůrci nedokázali a podle všeho se brzy dočkají dalších zklamání, neboť posvětit výzkum kmenových buněk se chystá také britský parlament a vláda. Co se týče zákonodárství, Británie patří s Jižní Koreou mezi nejliberálnější země, zatímco USA stojí na opačné straně.
Závažnější námitku nadnesla Josephine Quintavalleová z neziskové zájmové skupiny CORE: produkce hybridů je podle ní nepraktická, protože věda dosud dokázala klonováním získat jen velmi málo kmenových buněk.
Jeden z nejhlasitějších zastánců úplného zrušení zákazu klonování, poslanec Evan Harris z Liberálně demokratické strany, oponuje názorem, že přestože by podle některých vědců nemusela produkce hybridů fungovat, "ověřit se to dá jedině tak, že se o to pokusíme".
Podle průzkumu veřejného mínění, který si HFEA nechal udělat před včerejším rozhodnutím, podporuje experimenty s "cybridy" 61 procent Britů. Asi třetina populace by pokusy podpořila, i kdyby neznala jejich účel.
