Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Expert, který zkoumal vraždu agenta Litviněnka, se ubodal kuchyňským nožem

  13:43aktualizováno  13:43
Expert na měření radiace, který pomáhal při vyšetřování vraždy Alexandra Litviněnka, byl v květnu nalezen mrtvý. Vykrvácel po bodných ranách. Krátce předtím se vrátil z Ruska. Vyšetřovatelé nyní klasifikovali smrt Matthew Punchera jako sebevraždu.

Alexandr Litviněnko na archivním snímku | foto: Profimedia.cz

Šestačtyřicetiletý Puncher vykrvácel po trojici bodných ran do ruky, krku a břicha, píše server The Times. Vyšetřovatelé na základě pitvy uvedli, že spáchal sebevraždu kuchyňským nožem. Patolog ve zprávě dodal, že cizí zavinění nelze zcela vyloučit. Závěrem však je, že si expert na měření radiace způsobil zranění sám.

Puncher se zabýval problematikou absorbování radiace do živých tkání. Byl to on, kdo stanovil přesné množství polonia, které použili vrazi při odstranění agenta ruské tajné služby Alexandra Litviněnka v roce 2006.

KOMENTÁŘ: Litviněnko musel zemřít, aby neprozradil praktiky Kremlu

Brit ve své praxi kombinoval znalosti z lékařství i výzkumu jaderných materiálů. Byl vedoucím pracovníkem v rámci kontraktu Velké Británie a USA, který se zabýval měřením koncentrace polonia v tkáních někdejších pracovníků sovětského jaderného programu.

Právě tato práce však zřejmě stála Punchera život. Jeho manželka Kathryn se britskému tisku svěřila, že Puncher se stal posedlým chybou, kterou v rámci tohoto projektu udělal. Podle kolegy George Etheringtona se obával, že kvůli chybě skončí v americkém vězení. Jednalo se však jen o „chybu v programování“. Podle Etheringtona byl strach jeho kolegy z uvěznění iracionální.

Puncher se loni vydal kvůli své práci do Ruska. Po návratu se podle Kathryn změnil. „Byla jsme zvyklá, že vařil všechna jídla, ale najednou s tím přestal. Vypadalo to, jako kdyby o všechno ztratil zájem,“ popsala. V květnu letošního roku spáchal sebevraždu.

Z agenta zrádce Ruska

Alexandr Litviněnko pracoval jako agent pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně však začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu.

V roce 1998 obvinil své nadřízené, že mu nařídili zavraždit podnikatelského magnáta Borise Berezovského, který žil pod novou identitou v Británii. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl.

V roce 2002 vyvolal Litviněnko značný rozruch knihou „Blowing Up Russia: Terror from Within“ ve které obvinil FSB ze série atentátů namířených proti obytným budovám v roce 1999, při nichž zahynulo více než 300 lidí. Ruské úřady útoky většinou připsaly Čečencům. V červnu téhož roku byl v Rusku v nepřítomnosti odsouzen k podmíněnému trestu 3,5 roku za údajné zneužívaní pravomocí a za krádeže výbušnin a byl na něho vydán zatykač.

Fotogalerie

Zdravotní problémy se u Litviněnka projevily 1. listopadu 2006, byl hospitalizován v severním Londýně. Zhruba po dvou týdnech byl kvůli zhoršujícímu se zdravotním stavu převezen do University College Hospital, přišel o vlasy a dramaticky ztratil na váze. Dostal policejní ochranu. Zemřel 23. listopadu 2006 (více čtěte zde). Krátce před smrtí obvinil ze svého konce ruského prezidenta Putina.

Později vyšlo najevo, že krátce před svou hospitalizací se Litviněnko v londýnském hotelu Millennium setkal s bývalými ruskými tajnými agenty a podnikateli Andrejem Lugovým, Dmitrijem Kovtunem a Vjačeslavem Sokolenkem a v jedné restauraci také s italským bezpečnostním expertem Mariem Scaramellou, který mu měl předat informace o vraždě ruské novinářky Anny Politkovské.

Britské úřady po Litviněnkově smrti oznámily, že smrt souvisí s přítomností radioaktivního izotopu polonia 210. Zvýšená hladina radioaktivity byla naměřena na obou místech schůzek z 1. listopadu a také v Litviněnkově bytě. Izotop polonia 210 byl nalezen i na jiných místech v Londýně, například v hotelu, kde bydlel Kovtun, nebo na stadionu fotbalového klubu Arsenal, který navštívil Lugovoj.

Soud a odmítnutí Rusů

Britská policie začala Litviněnkovu smrt šetřit jako vraždu. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Litviněnko byl otráven izotopem radioaktivního polonia 210, který byl podle všeho v čaji podaném při jeho setkání s Kovtunem a Lugovým. Lugovoj, který byl podle britské policie hlavním podezřelým a který se mezitím stal poslancem Státní dumy, i Kovtun obvinění odmítli.

The Litvinenko Inquiry

Více než 300stránkový dokument o vyšetřování vraždy Litviněnka

Britské úřady vedly neveřejné vyšetřování, které se nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití Litviněnka. Teprve loni v lednu britský soud zahájil veřejné vyšetřování, které před tím povolila vláda.

Británie dlouho odmítala souhlasit s touto formou vyšetřování, o kterou žádala Litviněnkova vdova Marina. Ta se od manželovy smrti snažila přimět britské úřady k řádnému prošetření případu. V únoru 2014 na základě její žaloby londýnský Nejvyšší soud nařídil vládě, aby znovu zvážila své rozhodnutí nepřipustit veřejné prošetření.

Letos v lednu zveřejnil londýnský vyšetřující soudce závěry vyšetřování, že za smrt Litviněnka je odpovědný ruský stát a plán ruské kontrarozvědky FSB na jeho odstranění pravděpodobně osobně schválil prezident Vladimir Putin a tehdejší šéf FSB Nikolaj Patrušev (více čtěte zde).

Podle zveřejněných výsledků britského vyšetřování existují důkazy, že Lugovoj a Kovtun otrávili Litviněnka. Lugovoj obvinění označil za absurdní. Podle ruského ministerstva zahraničí je britské vyšetřování politicky zaujaté, neprůhledné a vztahy Ruska s Británií jsou nyní napjaté.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.