České stíhací piloty s letouny Jas-39 Gripen možná čeká premiéra v zahraniční operaci NATO.
Ministerstvo obrany jedná o tom, že by gripeny za rok mohly střežit vzdušný prostor tří pobaltských republik. Litva, Lotyško ani Estonsko totiž vlastní stíhací letectvo nemají.
Ochranu vzdušného prostoru nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem má na starosti NATO. Aliance bdí nad bezpečností svých nových členských zemí už od dubna 2004.
"NATO je založeno na solidaritě a právě spojenecká mise v Pobaltí ukazuje užitečnost spojenecké spolupráce. Pokud člen NATO nemá určitou vojenskou schopnost, jeho spojenci mu mohou pomoci," uvedl ministr obrany Jiří Šedivý. Se svým litevským protějškem Juozasem Olekasem se sešel během zasedání ministrů členských zemí ve slovinském Portoroži. - více zde
Šedivý litevskému ministru potvrdil, že by česká armáda tuto dohlížecí a nebojovou leteckou misi v rámci systému vzdušné ochrany NATO mohla vykonávat od roku 2009.
"Pokud bude s misí souhlasit vláda a parlament, armáda je na takový úkol připravena," řekl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.
Alianční země se v ochraně pobaltských republik střídají vždy po třech měsících od dubna 2004. Z litevského letiště tak už startovaly belgické, dánské, britské, norské, nizozemské i německé stíhačky.Letos na jaře ochranu zajišťovaly čtyři polské letouny MiG-29. Po Polácích převzalo štafetu Turecko.
Česká armáda se přitom už do ochrany vzdušného prostoru Pobaltí letos zapojila. V Litvě působili dva armádní specialisté, kteří se podíleli na kontrole letového provozu a navádění stíhaček na vzdušné cíle. - více zde
O možnosti, že by do Litvy v budoucnu mohla armáda vyslat i stíhačky, se začalo hovořit letos v únoru. "Takový úkol zvládneme, jsme schopni střežit vzdušný prostor jiného státu a je jedno jestli v Litvě nebo někde v Zambezi," konstatoval velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi Jiří Verner. - více zde
