Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Litva žádá Česko o leteckou ochranu Pobaltí

  11:04aktualizováno  11:04
Česká republika je připravena vyslat v roce 2009 nadzvukové stíhačky Jas-39 Gripen na ochranu vzdušného prostoru Pobaltí. O leteckou ochranu požádal litevský ministr obrany Juozas Olekas jménem všech tří pobaltských zemí - Litvy, Lotyšska a Estonska.

Letoun Jas-39 Gripen. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

České stíhací piloty s letouny Jas-39 Gripen možná čeká premiéra v zahraniční operaci NATO.

Ministerstvo obrany jedná o tom, že by gripeny za rok mohly střežit vzdušný prostor tří pobaltských republik. Litva, Lotyško ani Estonsko totiž vlastní stíhací letectvo nemají.

Ochranu vzdušného prostoru nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem má na starosti NATO. Aliance bdí nad bezpečností svých nových členských zemí už od dubna 2004.

"NATO je založeno na solidaritě a právě spojenecká mise v Pobaltí ukazuje užitečnost spojenecké spolupráce. Pokud člen NATO nemá určitou vojenskou schopnost, jeho spojenci mu mohou pomoci," uvedl ministr obrany Jiří Šedivý. Se svým litevským protějškem Juozasem Olekasem se sešel během zasedání ministrů členských zemí ve slovinském Portoroži. - více zde

Šedivý litevskému ministru potvrdil, že by česká armáda tuto dohlížecí a nebojovou leteckou misi v rámci systému vzdušné ochrany NATO mohla vykonávat od roku 2009.
"Pokud bude s misí souhlasit vláda a parlament, armáda je na takový úkol připravena," řekl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Alianční země se v ochraně pobaltských republik střídají vždy po třech měsících od dubna 2004. Z litevského letiště tak už startovaly belgické, dánské, britské, norské, nizozemské i německé stíhačky.Letos na jaře ochranu zajišťovaly čtyři polské letouny MiG-29. Po Polácích převzalo štafetu Turecko.

Česká armáda se přitom už do ochrany vzdušného prostoru Pobaltí letos zapojila. V Litvě působili dva armádní specialisté, kteří se podíleli na kontrole letového provozu a navádění stíhaček na vzdušné cíle. - více zde

O možnosti, že by do Litvy v budoucnu mohla armáda vyslat i stíhačky, se začalo hovořit letos v únoru. "Takový úkol zvládneme, jsme schopni střežit vzdušný prostor jiného státu a je jedno jestli v Litvě nebo někde v Zambezi," konstatoval velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi Jiří Verner. - více zde

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vrtulníky Mi-24 a Mi-171š v akci při záchraně pilota
Dny NATO navštívilo 90 tisíc lidí. Nedělní program pokazilo počasí

Nedělním programem skončily Dny NATO v Ostravě. Fandové letecké techniky marně očekávali start aerobatické skupiny Saudi Hawks ze Saúdské Arábie, jejich...  celý článek

První z darovaných amerických vrtulníků UH-60 Black Hawk v barvách afghánských...
Máme černé jestřáby, radují se Afghánci. USA dodají impozantní flotilu

Afghánské letectvo dostalo darem první dva nové vrtulníky UH-60 Black Hawk. Je to zatím jen symbolická "ochutnávka" pomyslného vzkříšení afghánských vzdušných...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh....
Zájem o zálohy roste. Armáda přijala rekordních 600 dobrovolníků

Dalších zhruba šest stovek nováčků nastoupilo ve Vyškově k základnímu vojenskému výcviku. Kromě budoucích profesionálů také 50 nových aktivních záložníků a 15...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.