Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Litujeme, řekli odsunutým Němcům brněnští radní

  0:07aktualizováno  0:07
Brno - Brněnská městská rada včera odhlasovala, že odsun brněnských Němců byl čin hodný lítosti. Toto opatrné prohlášení je vůbec prvním, které vydali vrcholní představitelé některého z velkých tuzemských měst.

"Městu Brnu je velmi líto všech spoluobčanů, kteří v tomto období nespravedlivě trpěli a museli Brno za tragických okolností opustit," píše se v dokumentu, který schválila většina členů brněnské městské rady.

Prohlášení se však netýká jen brněnských Němců, ale i Židů a také českých Romů. Představitelé obou národností totiž město museli opustit už před Němci: za války skončili většinou v koncentračních táborech.

Divoký odsun asi dvaceti tisíc brněnských Němců do Rakouska je jednou z nejtragičtějších kapitol v dějinách města. Němci byli vyhnáni koncem května 1945, ještě před tím, než o odsunu rozhodla mezinárodní konference v Postupimi, a navíc brutálním způsobem: protože šlo o staré lidi, ženy a děti neschopné dlouhého pochodu, vypukly mezi nimi epidemie a přes 1500 jich zemřelo.

Od průlomového dokumentu přijatého městskou radou se však na poslední chvíli distancovali zástupci německé menšiny. Dora Müllerová, předsedkyně německého kulturního spolku v Brně, ještě během jednání rady poslala na radnici fax, že text považuje za polovičatý: "Obsahuje lítost, ale nikoli odsouzení divokého vyhnání. Navíc budí celý text ve mně dojem, že i jedenáct let po sametové revoluci existuje u nás nadále řada tabuizovaných témat," uvedla.

Müllerová je přitom paradoxně známa svými umírněnými názory, je přesvědčenou antifašistkou. Spokojeni s textem nebyli ani zástupci brněnských Němců sdružení v krajanském spolku Bruna působícím v Německu.

Podle předsedy Bruny Karla Waltera Zieglera, který dnes žije v německém Plüderhausenu, se prostě brněnští radní nechtěli za odsun přímo omluvit, a proto v dokumentu "mlží".

"Není to žádný kompromis, žádná plichta," je naopak přesvědčen brněnský radní Jiří Löw, vedoucí pracovní skupiny, která měla okolnosti divokého odsunu zmapovat. "Je dobře, že rada nerozlišuje mezi národnostmi a žádnou nevyzdvihuje. Za důležité považuji i to, že jsme řekli, že chceme multikulturní město," zdůraznil radní.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Iniciativa Pestrá strava bez chemie učí školáky, jak si připravit zdravou...
Přibývá obézních dětí. Kopírují stravovací návyky rodičů, varují odborníci

Každé čtvrté dítě má nadváhu, každé sedmé je obézní a každé čtvrté dítě ze sta je dokonce extrémně obézní. Za tuto nepříznivou statistiku může špatný životní...  celý článek

Na nákup vyrazí místní jedině s klíčem nebo čipem.
V Karviné uzavřeli blok domů v ghettu mřížemi, lidé chtějí být v bezpečí

Domy jednoho z vnitrobloků ve vyloučené lokalitě v Karviné obklopil plot a brány. Kdo tu nebydlí, ulicí G. Preissové už neprojde. Podle společnosti, která domy...  celý článek

Nová kniha vychází z cyklu iDNES.cz 100 pohledů na Česko.
Portál iDNES.cz má první publikaci. Projekt 100 pohledů vychází knižně

Server iDNES.cz má první knihu. Vznikla z unikátního projektu 100 pohledů na Česko, který si během dvou let, kdy je publikován na stránkách iDNES.cz, našel...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.