To by se ale mohlo změnit a Afghánistán by se údajně mohl stát "lithiovou Saúdskou Arábií". Pentagon tak přirovnal ve své interní zprávě zásoby kovu v Afghánistánu k zásobám ropy na Arabském poloostrově.
"Je tam ohromující potenciál," prohlásil velitel amerických jednotek na Blízkém východě a ve střední Asii David Petraeus. Kromě lithia objevili američtí geologové v Afghánistánu také velké zásoby železa, mědi, kobaltu a zlata.
LithiumVyužívá se pro výrobu baterií do většiny moderních elektronických přístrojů. |
Dosud neznámá ložiska nerostů dosahují hodnoty až jednoho bilionu dolarů (21 bilionů korun). Jsou rozptýlená po celé zemi, včetně oblastí na jihu a východě země, kde se v současnosti vedou nejtvrdší boje mezi mezinárodními a vládními silami na jedné straně a povstaleckým hnutím Taliban na druhé.
Stane se Afghánistán těžební velmocí?
Afghánistán by se díky objevenému nerostnému bohatství mohl v budoucnosti stát světovou těžební velmocí. K tomu je ovšem třeba nejprve vyvinout těžební průmysl a odpovídající infrastrukturu, obojí totiž v asijské zemi naprosto chybí. Afghánistán tak bude moci plně využít své bohatství nejdříve za několik desítek let.
"Je to země, která nemá žádnou důlní kulturu," uvedl americký geolog Jack Medlin. "Mají nějaké malé doly, ale nyní by tam mohly vzniknout velmi, velmi velké doly, které budou vyžadovat více než jen nádoby na rýžování zlata."
Nerosty objevily USAObrovské zásoby minerálů objevil malý tým amerických geologů a zástupců Pentagonu. Nedávno o svém objevu Američané v krátkosti informovali afghánského prezidenta Hamída Karzáího a tamní vládu. |
Objev ložisek má i negativa
Na druhou stranu objev ložisek kovů může také způsobit další zintenzivnění bojů - Taliban by mohly motivovat k tomu, aby se pokusil co nejdřív převzít moc v zemi. Obavy panují také z toho, že nerosty vyvolají boje mezi centrální vládou v Kábulu a kmenovými vůdci v oblastech bohatých na zmíněné minerály.
A navíc by se mohla rozšířit už tak bující korupce v Karzáího vládě, upozornil list The New York Times na svém webu. Tak třeba loni Američané obvinili z úplatnosti afghánského ministra dolů, konkrétně měl přijmout úplatek ve výši 30 milionů dolarů od Číňanů, kteří tak údajně chtěli získat práva na rozvoj svého měděného dolu. Ministr byl nakonec vyměněn.
Američtí činitelé mají také obavy z toho, že se afghánské nerostné bohatství pokusí ovládnout čilá Čína. To by vytočilo Washington, už z toho důvodu, že USA nyní do oblasti investují nemalé peníze. Poté, co získala práva na měděný důl Aynak v provincii Lógar, chce Čína zjevně více, prohlásili už američtí představitelé.
