Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Litevci řeší krizi mohutným exodem, ze země už odešla pětina obyvatel

  17:57aktualizováno  17:57
Litva je dávána za příklad země, která dobře překonala krizi a jejíž hospodářství rychle roste. Litevci si však myslí něco jiného, pětina obyvatel už odjela pracovat do ciziny. Odchází především mladí lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří v zemi s vysokou nezaměstnaností nemají budoucnost.

Pohled na Vilnius, hlavní město Litvy | foto: Profimedia.cz

Ve vydařeném jarním dnu vypadá litevský Vilnius jako skvělé místo k žití. Návrší kolem Gediminasovy věže, kde bývalo centrum středověkého, ještě ve 14. století pohanského města, se zelená. Pod ním stojící klasicistní katedrála svítí bělobou, stejně jako nedaleko od ní dokončovaný restaurovaný Královský zámek.

Celé staré město, které se svou malebností vyrovná třeba polskému Krakovu, září barvami nových omítek, které jsou předzvěstí toho, že Litva a s ní i její hlavní město stanou už za necelé dva měsíce v čele Evropské unie.

Litevský premiér Algirdas Butkevičius, který se teď kvůli tomu setkává se zahraničními státníky i novináři mnohem častěji než normálně, je však už zvyklý na jednu otázku, kterou slýchává častěji než jakoukoli jinou. Jak je možné, že z Litvy odešla v posledních letech pětina obyvatelstva, a co s tím jeho vláda chce dělat?

"Před několika dny jsem na stejnou otázku odpovídal v Paříži po setkání s francouzským premiérem," pokusí se Butkevičius o úsměv. Pak rychle zvážní. "Je to pro nás jedna z nejcitlivějších otázek. Chceme samozřejmě tyto lidi opět přilákat k návratu do vlasti. Máme pro to připraveny různé projekty - například podporu renovace obytných domů, dotace na nové vytápění a chceme také do země dostat co nejvíce zahraničních investic," říká litevský premiér.

"Obzvlášť těžká je situace na venkově, a proto chceme věnovat našemu zemědělství velkou pozornost a věnovat se i regionálnímu rozvoji," dodává technokraticky.

Mladí lidé mizí každý rok

Pro mladý vilniuský pár, který se vydal s malým dítětem na procházku kolem řeky Vilenky, to však stačit nebude. "Bratr už pracuje v Norsku a my jen čekáme, až se usadí, a ještě tento rok chceme jet za ním. Během hospodářské krize mi snížili plat o třetinu, a přestože už prý máme po krizi, ještě mi nepřidali," říká třicátník Robertas, který pracuje v úřadě.

"V Norsku budu dělat cokoli, protože vždy budu mít plat mnohonásobně vyšší než tady," vysvětluje. Nejde však jen o plat, ale o práci vůbec. "Mezi mladými lidmi do třiceti let šplhá v Litvě nezaměstnanost přes třicet procent. To se potom nemůže nikdo divit, že odsud lidé odcházejí," říká Janina Balsiene, profesorka na Vilniuské univerzitě Mykolase Romerise.

"O Vilnius je ještě relativní zájem, i když tu jsou ceny bytů vyšší než třeba u vás v Praze. Mnohem horší je to na venkově, který se vylidňuje strašně rychle," dodává. Nejhorší je, že z Litvy odchází nejvzdělanější část populace. "Získají diplom, naučí se jazyky a mizí pryč," říká jeden západní diplomat působící ve Vilniusu. "V ulicích každý rok ubývá mladých lidí, na atmosféře města je to hrozně znát," konstatuje.

Chybějí statisíce obyvatel

Čísla jsou opravdu zarážející. Z Litvy odešlo po roce 1990 podle oficiálních statistik dvacet procent obyvatelstva, což je 770 000 lidí. Zpět se vrátil jen zlomek z nich. Z tříapůlmilionové Litvy se tak stal stát s méně než třemi miliony obyvatel. V přepočtu na počet obyvatel je to největší úbytek obyvatelstva v Evropské unii vůbec.

"Je to jasně spojeno s ekonomickou krizí, nikoli se vstupem do EU. V letech 2006 až 2008 počet Litevců odcházejících do zahraničí klesal, za krize rychle stoupl," uvádí Audra Sipavičiene, litevská odbornice na migraci.

Lidé podle ní odcházejí například proto, že nemají na splácení úvěrů a hypoték. "Sedmdesát procent z těch, kteří odcházejí do zahraničí, má vyšší než středoškolské vzdělání, téměř dvě třetiny jsou lidé do třiceti let," dodává.

Ve statistikách má však útěk i jedno "pozitivum". Čtyři pětiny z těch, kteří odešli, neměli před svým vystěhováním práci, a tak se nezaměstnanost, jež na vrcholu krize dosahovala téměř dvaceti procent, snížila i kvůli tomu pod patnáct procent.

Jediné, čemu vylidňování prospívá (hustota obyvatelstva je tu dnes třetinová oproti Česku), je podobně jako ve stejně se vyvíjejícím východním Německu příroda. "Jsou tu nádherné husté lesy, louky, čisté řeky a spousta zvěře," říká jedna Litevka, která žije už dvacet let v Praze, ale do své země každoročně jezdí. "A to i proto, že lidí je tu stále méně."

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.