Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Literární chvála Breivika aneb Milletova západní civilizace bez servítků

  8:47aktualizováno  8:47
Za pár dní, počátkem listopadu, bude vyhlášena nejslavnější z francouzských literárních cen, Goncourtova. Letos této události přecházela na tamější literární a společenské scéně událost, do níž je namočen známý spisovatel Richard Millet. Ten stojí – coby editor - za úspěchem dvou kontroverzních Goncourtových cen z dílny Gallimardova nakladatelství: Littelových Laskavých bohyň a Jennisova Francouzského umění války.

Richard Millet vysvětluje v televizi své stanovisko | foto: http://www.franceinfo.fr

U nás Richardu Milletovi (1953) dosud nevyšla žádná kniha, byť je autorem více než padesáti titulů. Žádný z nich ovšem nevzbudil takové pohoršení jako esej Literární chvála Anderse Breivika (Éloge littéraire d´Anders Breivik, nakl. Pierre-Guillaume de Roux, Paříž 2012). Vysloužil si jím označení fašista, provokatér, elitista, reakcionář. Znechucení vyslovil i francouzský premiér Jean-Marc Ayrault.

Diagnóza jednoho zbídačení

Millet se v tom textu pokusil o diagnózu jedné dekadence. Podrobil na osmnácti stranách stav jazyka a francouzskou (a potažmo západní civilizaci) analýze, která vyvolala zděšení. Nejde ani tak o tu drze a „neodpovědně“ skromnou délku vzhledem k tématu - samotný útvar byl jen jakýmsi závěrem eseje s názvem: Langue fantôme : Essai sur la paupérisation de la littérature (Přízračný jazyk. Esej o zbídačení literatury).

Tónem se Literární chvála Anderse Breivika příliš neliší od srovnatelných úvah na podobné téma (i u nás nedávno vyšla Spenglerova kniha Zánik Západu, Academia, Praha 2010), jež západní civilizaci již dávno provázejí. Šokovaly Milletovy aktuální příměry a konkrétní ilustrace problému. Jak může být masový vrah vůbec obhajován?! zněla hlavní námitka. Norský vrah, který má na svědomí 77 obětí, z toho většinu mladých, se ovšem Milletovi stal pouze metaforu zániku západního světa pod náporem imigrace a vlastního strachu podívat se do tohoto zrcadla. Označil Breivikovo vraždění za „esteticky krásné, perfektní a neuvěřitelné“. Samotná „literární chvála“ je u Milleta metafora, nikoliv morální obhajoba - i když se pak Millet, pod náporem rozhořčených hlasů, pokoušel mluvit o nešťastné ironické nadsázce…

Anders Breivik se směje na jednu z právniček během jedné z přestávek (24. srpna

Anders Breivik se směje na jednu z právniček během jedné z přestávek (24. srpna 2012)

Hlavním tahounem Milletova eseje je nepříliš originální obecná úvaha nad stavem francouzské literatury, téměř nepřítomné na mezinárodní scéně (což je jistě nadsázka, i když ve srovnání s anglo-saskými tvůrci současné francouzské písemnictví jistě pokulhává), nad rozpadem a vulgarizací krásného jazyka, jehož synonymem se stalo podléhání konzumu. Stav románu je mu vulgární, podobný mezinárodním filmovým scénářům – na ten způsob spřádá své prózy mezinárodně proslulý italský spisovatel Umberto Eco, který se co popularity dle Milleta rovná téměř nějaké videohře. Za nesnesitelné Millet označuje jazykové mesaliance u Michela Houellebecqua a „bukolické okvětní lístky multikulturních pastorál“ nositele Nobelovy ceny JMG Le Clézia.

A Millet se pustil ještě dál. Brojí proti multikulturalismu, proti elitám, jež podporují ztrátu francouzské a evropské identity v moři imigrace ze třetího světa, o níž píše jako o „tragickém okamžiku nové kolonizace“. Národ, zbavený svého jazyka, své kultury, svého osudového poslání, a svých křesťanských kořenů, je pak logicky, tvrdí Millet, odsouzen k zániku.

Proti Milletovi vystoupila ve večerníku Le Monde spisovatelka Annie Ernauxová, jejíž názor podpořilo pod textem dalších 110 spisovatelů, kteří podepsali petici: mezi jinými Tahar Ben Jelloun, francouzský nositel Nobelovy ceny JMG Le Clézio, z mladší generace jako Mathias Enard i Olivier Adam či Amélie Nothombová, ale i například Mazarine Pingeotová, dcera Françoise Mitterranda.

Zvolání, jež spisovatel a nyní již bývalý nakladatelský editor – pod tlakem vzbouřeného veřejného mínění (těch „dobře-myslících“, jak sám říká) odešel z nakladatelství Gallimard – adresoval v následné reakci zvané Proč mě zabíjíte? je citátem z filozofa Blaise Pascala. Toho má katolík Richard Millet velmi rád.
 Zacitujme tedy z Pascala:
Proč mě zabíjíte?
– Ah, co! Copak vy nepocházíte z druhé strany vody? Můj příteli, pokud byste pocházel z této strany, byl bych vaším vrahem a bylo by nespravedlivé vás jen tak zabít; ale jelikož vy pocházíte z druhé strany, jsem hrdinou a tím pádem je to i spravedlivé.

Nemohouce upevnit právo, upevnili jsme sílu…“

Blaise Pascal (1623-1662) - francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a

Blaise Pascal (1623-1662) - francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filozof

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.