"Lidi se shodli, že chtějí žít ve slušném prostředí, a ne ve špíně. Společnost RPG Byty souhlasila, že lidem dodá materiál a lidi si domy opraví," líčí terénní pracovník Kumar Vishwanathan.
A tak si Romové sami organizovali velké úklidy a opravy. Po třech letech jsou domy stále čisté a bez poskvrny. Obyvatelé jsou na to, co vytvořili, pyšní.
"Kdo tu dělá neplechu, vytlačí ho. Už nemají strach. Vědí, že jeden druhého podpoří," říká Vishwanathan.
Dalo by se říci, že zdejší obyvatele již trápí "jen" rozpadající se sklepy. "Kvůli staré kanalizaci jsou v jednom kuse plné vody. Lidé to chtějí ihned řešit. Bojí se, aby pak jednou někdo neřekl, že si Romové neudrželi pořádek," tvrdí Vishwanathan.
Když přitom Romové před třemi lety začali Liščinu uklízet a opravovat zničené domy, kritici se jim smáli a předpovídali, že pořádek dlouho nevydrží, domy někdo rozebere, rozkrade.
"Nejen pro Romy, ale obecně pro všechny je lepší, když přiloží ruku k dílu a společně se snaží něco vytvořit. Mají pak pocit sounáležitosti. Podobný model, jaký funguje na Liščině, by prospěl i jiným ostravským lokalitám," říká Alice Gojová z katedry sociální práce Ostravské univerzity. Naráží na jinou část Slezské Ostravy, Kunčičky.
Kunčičky opravila firma. Škoda, říká terénní pracovník
Kunčičky jsou od Liščiny na první pohled k nerozeznání. I tady jsou opravené domy, jejichž čisté fasády září do dálky. Při velkém jarním úklidu odtud lidé odvezli asi 120 kontejnerů s odpadky, které vynesli především ze sklepů. Domy si ale neopravili sami. Společnost RPG Byty, které domy patří, to udělala za ně.
"Je to škoda. K majetku tak lidé nemají vztah a nevytvořilo se mezi nimi to pouto sounáležitosti, které vzniklo mezi Romy na Liščině," míní Vishwanathan. Uznává ale, že problém je složitější. V Ostravě-Kunčičkách totiž žije zhruba o 320 rodin více než na Liščině.
"Na Liščině žije poměrně malá komunita lidí, se kterou řadu let pracujeme. V Kunčičkách je zhruba padesát bytových domů, většinou v nich žijí Romové, ale také sociálně slabí, kteří nezvládají platit nájem. Žádná sociální služba tam nikdy nebyla. Občanské sdružení Vesnička soužití a Diecézní charita ostravsko-opavská s lidmi pracuje teprve dva roky," říká vedoucí Vesničky soužití Miroslav Hodeček.
S vysokou koncentrací problémových lidí stoupá kriminalita. "Chodím sem každé úterý a pátek, často zůstávám také na večer, teprve potom člověk vidí, kolik je tu prodejců drog, narkomanů, prostitutek," říká terénní pracovník Zdeněk Skalka z Diecézní charity ostravsko-opavské.
Problémy jsou s přistěhovalci
Největším problémem podle něj je, že se do Kunčiček stěhují romské rodiny, které starousedlíci neznají a navzájem si nerozumí.
"Mluvím s nimi, snažím se získat si jejich důvěru. Ptám se, o co jim jde. Většinou jen štvou starousedlíky," popisuje Skalka.
Situace v Kunčičkách se ale podle něj mírně zlepšuje. "Brzy si tu lidi postaví vlastní dětské hřiště. Dříve říkali 'Na co hřiště? Ať ho postaví oni', a ukazovali prstem jeden na druhého. Oponoval jsem 'Chlapi, děláte to pro své děti.' Už o tom uvažují jinak," dodává Skalka.
