Představitelé EU vyhlížejí lisabonský summit s optimismem. "Neexistuje žádný důvod, žádná omluva, proč bychom se neměli dohodnout," citovaly Financial Times předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa.
Půjde o vybroušení reformní smlouvy, která nahradí zkrachovalou euroústavu a stanoví nové poměry sil v sedmadvacetičlenné organizaci. Základní shoda vznikla už na červnovém summitu (více zde). Podpisy mají přijít v prosinci a s platností se počítá pro rok 2009.
Přestože zásadní spory pominuly, dají se očekávat další brzdy. V roli černé ovce tentokrát nebude jen Polsko. "Už to není 26 proti Polsku. Také další země ohlásily své nároky," cituje Der Spiegel mluvčího Evropské komise.
Obstrukce mohou klást Italové, kteří jsou nespokojení s novým dělením křesel v europarlamentu. Od roku 2009 mají mít místo 78 poslanců jen 71. Úpravy jsou přitom zablokované. Přidat Italům křeslo znamená narušit poměry sil a pobídnout ke stejným požadavkům Francouze nebo Brity.
S požadavky přijdou Poláci. Budou chtít zahrnout do smlouvy tzv. Ioanninský kompromis, který umožňuje odkládat rozhodnutí Rady ministrů, pokud o to požádá přehlasovaná menšina. Spiegel píše, že bratři Kaczynští si vzhledem k nedělním volbám v Polsku nemohou v Lisabonu dovolit nic než úspěch. - více zde
Křestem ohněm bude summit pro britského premiéra Gordona Browna. Na post premiéra nastoupil až koncem června, takže jednání v Bruselu nevedl. Nachází se pod tlakem veřejnosti a rivalů, které musí přesvědčovat, že reformní smlouva nemá nic společného s ústavou. O ní totiž labouristé slíbili vyhlásit referendum.
Vedle systémových požadavků bude summit řešit i marginální problémy, které ale mohou běh jednání narušit. Bulharsko například chce, aby na bankovky mohlo místo "euro" psát "evro", Rakušané zase chtějí diskutovat kvóty regulující počet cizinců na domácích univerzitách.
Německý politik Axel Schäfer předpokládá, že summit ani přes relativně mírné rozdíly ještě nedospěje k pevným závěrům. "Zkušenost ukazuje, že se EU dohodne vždy až na poslední chvíli. A to bude na prosincovém summitu. Teprve tam vznikne nosný kompromis," tvrdí.
Co dohodli státníci v červnu
Stop ústavě EU - Myšlenka ústavy Evropské unie prakticky skončila se zamítavými referendy ve Francii a Nizozemsku. Státníci se v červnu dohodli na základních obrysech nové, stručnější unijní smlouvy, v níž ovšem mnoho bodů z původní ústavy zůstalo. Text dohody by měl být doladěn v Lisabonu a ratifikován parlamenty jednotlivých zemí do června 2009. Jen v Irsku bude o nové smlouvě rozhodovat lidové referendum.
Co "zmizelo" - Nová smlouva nebude mít "ústavní" charakter a neobsahuje zmínky o vlajce či hymně; z textu mimo jiné také zmizela (na návrh Francie) z hlavních cílů EU svobodná konkurence. To nepotěšilo zastánce svobodného trhu, ale zúčastnění politici vesměs tuto změnu bagatelizovali.
Institucionální změny - Prezident Evropské unie bude volen na dva a půl roku (maximálně na pět let) místo současného půlročního rotujícího předsednictví. Ministr zahraničí EU se bude nazývat vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Funkce přitom bude spojovat dosavadní post stejného názvu a funkci komisaře pro zahraniční vztahy. Nový vysoký představitel bude také místopředsedou Evropské komise.
Hlasování - Do roku 2014 bude platit hlasovací uspořádání podle smlouvy z roku 2000 z Nice, které je velmi výhodné pro Polsko, ale i pro menší státy Unie. Potom bude platit systém dvojí většiny předpokládaný v euroústavě (vyžaduje souhlas 55 procent členských států, které zároveň představují 65 procent obyvatel EU). Do roku 2017 budou státy mít na výběr ze dvou možností hlasování. Británie si navíc prosadila, že může pomíjet rozhodnutí týkající se oblasti vnitra a justice.
Občanská práva - Podle dohody nadále platí právní závaznost Charty základních práv EU pro všechny členské státy až na Británii. Ta si vymohla výjimku, že dokument nesmí zasahovat do jejího práva.
Národní parlamenty - Návrh počítá s posílením role národních parlamentů, což prosazovali zejména Nizozemci. Parlamenty mohou zvrátit návrhy Evropské komise, které by výrazně zasahovaly do národních kompetencí. Musí se jich na tom shodnout 55 procent.
Menší Evropská komise - Exekutiva EU v budoucnu zeštíhlí ze současných 27 komisařů na 17. Komisaři budou vybíráni rotačním způsobem mezi všemi členskými státy, jejich mandát bude pětiletý.
Zdroj: ČTK
