Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lisabonská smlouva v praxi: co se změní pro Česko

  10:39aktualizováno  10:39
Lisabonská smlouva vstoupí v platnost pravděpodobně začátkem prosince. Jak změní život deseti milionům Čechů a Češek? Přečtěte si ty nejvýznamnější změny, které v úterý 3. 11. český prezident Václav Klaus svým podpisem odstartoval.
Podpis Lisabonské smlouvy. (Ilustrační foto)

Podpis Lisabonské smlouvy. (Ilustrační foto) | foto: AP

1. Oslabení hlasu Česka

Velké země získají více hlasů při rozhodování na půdě Evropské unie na úkor malých. Podle nového systému bude od roku 2014 pro schvalování některých evropských "zákonů" nutný souhlas alespoň 55 procent členských států, ve kterých zároveň žije alespoň 65 procent unijních obyvatel.

Co to bude znamenat v praxi? Kritici smlouvě vyčítají, že čtyři nejlidnatější a největší země (Německo, Francie, Itálie a Británie) mohou společně zablokovat jakýkoli návrh. A ty samé čtyři země mají tolik obyvatel, že jim stačí sehnat jen jakýchkoli jedenáct malých a v některých oblastech si prosadí cokoli.

Pravda ovšem je, že už dnes princip kvalifikované většiny funguje, jen je o něco komplikovanější. Dnešní systém dává složitým přepočtem o něco větší váhu malým zemím. Váha českého hlasu může do budoucna oslabit, ale v tom hlavní změna není. Ta je zejména v tom, že méně oblastí podléhá právu veta.

2. Zrušení práva veta

Česko ztratí možnost samostatně blokovat některé návrhy. Právo veta se zruší celkem v 70 okruzích. Nejpodstatnější z nich jsou ekologie, energetika a otázky spojené s přistěhovalectvím.

Výhodou je rychlejší rozhodování. Záporem toho je, že nám bude Unie moci předepsat například pravidla pro přistěhovalce či různé ekolimity i proti naší vůli. Změna je naopak pozitivní v tom, že jeden stát už nebude mít právo znemožnit dohodu, se kterou všichni ostatní souhlasí. V těch nejpodstatnějších věcech (daně, obrana, zahraniční politika) právo veta zůstává.

3. Ztráta suverenity?

Ztratí Česko opravdu suverenitu, jak říká Václav Klaus? Ve většině oblastí nikoli, ve výše zmíněných (ekologie, energetika atd.) částečně ano. Psychologicky nejvýraznější je u nich ztráta práva říci: Ne!

4. Europrezident

Už žádný český trapas v podobě pádu vlády v polovině předsednictví EU. Systém, podle kterého se dvakrát do roka mění země "šéfující" EU, už nebude mít takový význam. Místo toho si členské státy zvolí na dva a půl roku svého "evropského prezidenta".

Znamená to, že prezidenti jednotlivých států přijdou o pravomoci? Nepřijdou. Role "europrezidenta" má být spíše organizační a reprezentativní, klíčový význam si nadále zachovají hlavy jednotlivých států.

5. Evropský ministr zahraničí

Lisabonská smlouva také zavádí funkci jakéhosi "evropského ministra zahraničí", který má reprezentovat společnou zahraniční politiku. Takový "ministr" má být silnějším partnerem pro vyjednávání Evropy s velkými světovými hráči, jako jsou třeba Čína nebo Rusko. Je však velkou neznámou, jakou bude mít taková funkce smysl.

Dosavadní zahraniční politika velkých států typu Francie nebo Německa nedává žádný důvod myslet si, že se vzdají vlastních zájmů v zahraničí ve prospěch společného "evropského postupu". Naopak poměrně pravděpodobné je, že by v méně důležitých zemích mohly časem být společné EU ambasády.

6. Lepší policie a žalobci?

Autoři Lisabonské smlouvy chtějí výrazně posílit pravomoci společné policie Europol, která je zatím slabá. Hovoří se o tom, že má získat některé pravomoci americké FBI, tedy elitní policie pracující bez ohledu na hranice členských států, která pronásleduje nejtěžší zločince.

Lisabon také zavádí jakéhosi "evropského státního zástupce", který bude mít na starosti nejzávažnější kriminalitu, tedy například mezinárodní mafii. O praktickém dopadu se zatím můžeme jen dohadovat.

7. Méně eurokomisařů

Od roku 2014 se má snížit počet eurokomisařů o třetinu. Každá země bude mít vždy komisaře ve dvou pětiletých obdobích a ve třetím bude bez něj.

Pokud se však při obsazování nové komise shodnou všechny země, že chtějí komisařů 27, je to podle smlouvy také možné.

Dva roky s Lisabonem

13. prosince 2007
Šéfové států v Lisabonu podepsali novou unijní smlouvu. Za Česko to udělal premiér Mirek Topolánek.

24. dubna 2008
Senátoři požádali Ústavní soud, aby posoudil ústavnost smlouvy.

12. června 2008
Lisabonskou smlouvu odmítli v referendu Irové.

26. listopadu 2008
Ústavní soud konstatoval, že smlouva v rozporu s ústavou není.

18. února 2009
Lisabonskou smlouvu schválili poslanci.

6. května 2009
Smlouvu schválil také Senát.

29. září 2009
Senátoři se znovu obracejí na Ústavní soud.

3. října 2009
Proběhlo v Irsku druhé referendum. Irové smlouvu podpořili.

9. října 2009
Klaus si klade podmínku. Podepíše, když Česko získá výjimku z Listiny základních práv EU.

10. října 2009
Polský prezident Lech Kaczynski podepsal smlouvu. Česko zůstává poslední unijní zemí, kde smlouva ještě nebyla schválena.

3. listopadu 2009
Ústavní soud konstatoval, že žalované části smlouvy jsou v pořádku, a prezident ji podepsal. Tím byla definitivně ratifikována.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Reportér MF DNES s falešným receptem a lékem Hypnogen, který mu vydali v jedné...
Lék na falešný recept sežene každý. MF DNES uspěla ve všech lékárnách

Stačí obyčejné razítko, tiskopis objednaný na internetu a poznámka, že nemáte zdravotní pojištění. Všech deset lékáren, které MF DNES při redakčním testu...  celý článek

Prezident Miloš Zeman se svým mluvčím Jiřím Ovčáčkem na tiskové konferenci na...
Zeman nehodlá počítat peníze za výjezdy do kampaně. Úřad to vidí jinak

Prezident Miloš Zeman bude i po vyhlášení volby hlavy státu pokračovat ve výjezdech do krajů, ale peníze utracené za ně přitom nehodlá započítávat do limitu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.