Zbytek opozice hlasování bojkotoval na oplátku za to, že parlament přijal sporný tiskový zákon.
Ve sněmovně pro smlouvu hlasovalo 103 poslanců, pět bylo proti a jeden se zdržel. Schválení smlouvy vyžadovalo podporu nejméně 90 ze 150. Vládní koalice potřebovala hlasy alespoň pěti členů opozice, SMK má ve 150členném parlamentu 20 křesel.
O rozhodnutí SMK napsal server deníku Pravda. "Naše rozhodnutí není žádným signálem sbližování mezi koalicí a SMK," řekl šéf maďarské strany Pál Csáky.
"Chci zdůraznit, že pro tiskový zákon jsme udělali nejvíc ze všech. Navíc některé požadavky opozice do něj byly zapracovány," prohlásil s tím, že jeho partaj zvažuje napadnutí normy u Ústavního soudu.
Opozici - a spolu s ní novinářům, vydavatelům i mezinárodním organizacím - na novém zákoně nejvíc vadí článek o všeobecném právu na odpověď. - o slovenském tiskovém zákonu si přečtěte zde
Když parlament normu odhlasoval, šéf největší opoziční strany SDKÚ a bývalý premiér Mikuláš Dzurinda řekl, že opozice zablokuje přijetí Lisabonské smlouvy.
Čtvrteční noviny pak přinesly informaci, že stále více politiků ze strany Smer-SD premiéra Roberta Fica připouští demisi vlády, pokud by reformní smlouva byla odmítnuta. Jedním z těch, kdo o odchodu kabinetu hovořil, byl ministr vnitra a místopředseda Smeru Robert Kaliňák.
Na ratifikaci je čas do konce roku
Lisabonskou smlouvu, která má reformovat Evropskou unii, podepsaly členské země sedmadvacítky loni v prosinci v portugalské metropoli. Dokument nahrazuje zkrachovalý projekt euroústavy, který v roce 2005 odmítli Francouzi a Nizozemci v referendech. Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho ratifikovat všechny státy Unie, a to do konce roku 2008.
Čeští poslanci podpořili smlouvu v takzvaném prvním čtení. K jejímu schvalování se ale dostanou až v dalších měsících, možná až na podzim. ODS totiž chce, aby smlouvu před konečným rozhodnutím parlamentu přezkoumal Ústavní soud.