Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lisabon začne platit 1. prosince, vzkázali Švédové. Vrcholí boj o funkce

  18:25aktualizováno  18:25
Po podpisu prezidenta Václava Klause pod Lisabonskou smlouvou si Evropská unie oddechla. Švédské předsednictví už vzkázalo, že dokument vstoupí v platnost první prosincový den. Sedmadvacítka se teď bude muset shodnout na rozdělení křesel eurokomisařů a také na obsazení postu "prezidenta EU" a "ministra zahraničí Unie".
Podpis Lisabonské smlouvy. Ilustrační foto

Podpis Lisabonské smlouvy. Ilustrační foto | foto: AP

Po pominutí "klausovské hrozby" se zraky členů EU upírají k dalším problémům, které musel Brusel kvůli čekání na podpis českého prezidenta odkládat. Švédské předsednictví už vzkázalo, že dokument vstoupí v platnost 1. prosince a premiér Reinfeldt svolá v nejbližší době summit EU.

OD KDY BUDE PLATIT LISABON

- Lisabonská smlouva o reformě EU může vstoupit v platnost nejdřív 1. prosince, a to v případě, že Česko předá potřebné listiny do Itálie ještě v tomto měsíci.

- V Římě se běžně uchovávají smlouvy EU. Dokumenty vstupují v platnost prvního dne v měsíci, který následuje po uložení ratifikační listiny posledního státu.

V Bruselu se především otevírá boj o nové funkce. Sedmadvacítka se bude muset v nadcházejících týdnech shodnout na rozdělení eurokomisařských křesel.

Brusel bude ale především zajímat vymezení prostoru pro dva nové představitele, s jejichž zavedením Lisabonská smlouva počítá, a především na personálním obsazení těchto funkcí.

Jde o předsedu Evropské rady (takzvaného prezidenta EU), jehož úkolem bude šéfovat unijním summitům, a o vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, tedy o jakéhosi unijního ministra zahraničí.

O nich se v kuloárech už nějakou dobu jedná. Po dnešku se ale debaty mohou rozvinout naplno.

Čekalo se na zprávu z Prahy

Kandidáti podle dřívějších předpokladů měli být posouzeni na summitu, který se konal minulý týden, ale švédské předsednictví nakonec tento bod do programu nezařadilo. Nejprve bylo třeba vyřešit, jak uspokojit Prahu a zajistit dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy v poslední zemi EU.

ČESKO VE SVĚTOVÝCH TITULCÍCH

Většina světových internetových serverů se po oznámení podpisu českého prezidenta Václava Klause pod Lisabonskou smlouvou omezila na titulek: Klaus signs Lisbon treaty (Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu). Britská BBC v titulku konstatovala, že Reformní smlouva prošla posledním testem. Německý Die Welt hlásí Klausův podpis uvolnil cestu pro novou EU. Britské Timesy zase píší: Klaus podepsal, teď jsou na tahu konzervativci.

I tak se ale o funkcích ale na summitu hovořilo, i když šlo spíš o testování půdy. Švédům teď už nic nebrání svolat mimořádný summit, na němž by se o obsazení křesel hovořilo.

"Čas je to, co členy EU trápí nejvíc. Potřebují čas k tomu, aby mohla být jmenována nová Evropská komise, aby se mohlo pokročit s jednáním o novém vysokém komisaři, o prezidentovi Evropské rady, tedy ten čas je velice naléhavý a všechny už tlačí," řekla již před summitem z minulého týdne česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová.

Unie musí obsadit křesla eurokomisařů

Návrhy na možné zástupce v Evropské komisi předložily, oficiálně či neoficiálně, zhruba dvě třetiny zemí. Česko zatím svého kandidáta nemá. - více o kandidátech čtěte zde

KLAUS PODEPSAL LISABON

Česko tak ztrácí suverenitu, prohlásil

Až bude mít předseda Evropské komise José Barroso, který povede i příští sbor eurokomisařů, návrhy od států, sestaví tým. Ten bude muset schválit rada (členské země) a následně se rozjedou slyšení kandidátů v Evropském parlamentu.

Zpráva o podpisu prezidenta Klause v deníku Die Welt (3. listopadu 2009)

Zpráva o podpisu prezidenta Klause v deníku Die Welt (3. listopadu 2009)

Ten pak musí komisi jako celek schválit, aby mohla začít pracovat. Podle Vicenové by europoslanci mohli dát komisi zelenou na zasedání v půlce prosince a nová komise by mohla začít fungovat od ledna.

"To je ale velmi optimistický odhad," podotkla velvyslankyně. Mandát současného sboru komisařů vypršel na konci října, nicméně unijní pravidla komisařům umožňují, aby zůstali v úřadu déle.

Ve hře o prezidenta je Rompuy i Blair

K adeptům na dvě nové funkce patří britský expremiér Tony Blair, nynější belgický ministerský předseda Herman Van Rompuy, finský eurokomisař Olli Rehn a švédský ministr zahraničí Carl Bildt.

Zpráva o podpisu prezidenta Klause v britských Timesech (3. listopadu 2009)

Zpráva o podpisu prezidenta Klause v britských Timesech (3. listopadu 2009)

Zdlouhavé čekání na Česko a na dokončení české ratifikace "Lisabonu" vyvolávalo v EU velké obavy a nejistotu, které vyjednávání o personálních otázkách brzdily. Zatímco podle stávajících pravidel by se musel počet eurokomisařů měnit a obě nové funkce by vůbec neexistovaly, podle Lisabonské smlouvy se množství členů EK nemění a nová křesla, která mají zajistit efektivnější fungování EU, vzniknou.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.