Australský uživatel operačního systému Linux Geofferey Benett to udělal a uspěl - dostal od výrobce svého notebooku Toshiba zpět sto deset dolarů. Mluvčí Toshiby ovšem upozornil, že šlo o výjimečný případ, operační systém prý představuje součást dodávky a peníze se za něj nevracejí. Další žádosti o vrácení peněz však následovaly a důvod byl nasnadě: Nepotřebujeme Windows, používáme Linux!
Uživatelé Linuxu představují poměrně uzavřenou skupinu techniků, programátorů i studentů. Tento operační systém vznikl v roce 1991 v akademickém prostředí vývojem z operačního systému velkých počítačů - Unixu. Jeho autorem byl Linus Trovalds, ale brzy se do vývoje zapojila řada nadšenců z celého světa, takže se Linux stal dílem vpravdě kolektivním. Tito lidé vytvořili operační systém, který nabídl velkou spolehlivost, ale zároveň šel snadno přenést z jednoho typu počítače na druhý. Z větší části je totiž napsán ve vyšším programovacím jazyce a šíří se v podobě zdrojového kódu, který si zájemce o Linux může přeložit na svém počítači. Linux je šířen zdarma v rámci GNU (General Public License), která dovoluje programátorům zdarma využívat softwarové nástroje, pokud dají zdarma k dispozici i výsledek své práce včetně zdrojových kódů. Linux tedy neovládá konkrétní jedinec ani společnost, čímž se jeho tvůrci filozoficky i fakticky postavili proti Microsoftu. O systému placení za předinstalovaný operační systém na novém počítači se vyjadřují jak o o "microsoftí dani" a už několikrát proti této koncepci veřejně vystoupili. V poslední době už někteří menší výrobci počítačů nabízejí nejen systémy s Windows, ale jako alternativu i počítače s nainstalovaným Linuxem, za který zákazník nic neplatí. Zájemce o Linux si může operační systém nainstalovat sám. K mání je na internetu, ale jednotlivé distribuce se objevují i na CD přílohách počítačových časopisů a také jako příloha knih o Linuxu. Nainstalovat ho ale není jednoduché, což laické uživatele odrazuje. "Linux mám rád, protože než ho zprovozním, potřebuju určitý čas na testování různých konfigurací, a hrabat se ve zdrojovém kódu, to je moje," konstatuje Jan Kofroň, student informatiky. Instalace je sice složitější než u Windows, zato zabírá mnohem méně místa na disku. "Náročnost Linuxu na instalaci mě velmi mrzí, proto že pro obyčejného uživatele se tento systém stává de facto nepoužitelný. Nelze přece chtít, aby si každý kvůli optimální mu nastavení kompiloval jádro," dodává Jan Kofroň. Řadu zájemců rovněž odrazuje fakt, že k Linuxu nelze získat informace třeba po telefonu - tuto službu tvůrci programů po chopitelně v masovém měřítku poskytovat nemohou. Poptávka po systému je přesto velmi živá, jeho uživatelé spolu čile komunikují prostřednictvím internetu a objevené chyby v jádře i aplikacích díky nabytým zkušenostem rychle odstraňují. Oblibu si Linux získal hlavně mezi nadšenci a profesionály z oblasti výpočetní techniky, kteří mají více zkušeností, přístup k internetu a navíc neváhají zaslat e-mail tvůrci programu. Díky nenáročnosti na hardwaru, stabilitě a spolehlivosti se Linux stal velmi oblíbeným operačním systémem pro servery na internetu - a to nejen u malých, ale také u velkých a výkonných. Proti jeho vzrůstající oblibě se Microsoft postavil svou verzí Windows 2000, které slibují stabilitu a bezpečnost blízkou Linuxu, ale také snadné o vládání a jednoduchou instalaci. Počítač musí splňovat pro Windows 2000 vyšší hardwarové nároky - jde hlavně o velikost operační paměti, která musí mít minimálně 64 MB. Na rozdíl od Linuxu rovněž není zadarmo, základní verze Windows 2000 Professional stojí přes pět tisíc korun.
- pátek 7. července 2000
