Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Líné Řecko je mýtus, ukazují statistiky. Problémem je bídná efektivita

  21:38aktualizováno  21:38
Řecko se kvůli své neochotě k úsporným opatřením v posledních měsících dostalo pod palbu kritiky EU. Vše došlo tak daleko, že se na adresu Řeků snáší urážky o jejich lenosti a příliš štědrém důchodovém systému. Statistika však ukazuje, že pracovní dobou si Řekové ničím nezadají se zbytkem Evropy. Jejich problémem je však efektivita.

Líné Řecko je mýtus, ukazují statistiky. Problémem je bídná efektivita. Ilustrační snímek | foto: Reuters

Opakují to mnozí významní evropští politici. Řekové jsou líní a další půjčku si nezaslouží. Nepřímo to tvrdí například šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem či německý ministr financí Wolfgang Schaeuble. Německý bulvární deník Bild pak spustil velkou kampaň za to, aby z evropské kasy do Řecka neodteklo ani euro. „Už žádné miliardy pro chamtivé Řeky,“ hlásá deník. Je však na údajné lenosti Řeků alespoň trocha pravdy?

„Reakce Evropské unie na snahy nové řecké vlády o splácení dluhu a reformy je bohužel velmi předvídatelná. Je opravdu snadné a zároveň špatné používat tyto předsudky o lenosti a chamtivosti pro charakteristiku všech Řeků,“ myslí si podnikatel z Athén George Kollias.

Pád cen v Řecku

Spotřebitelské ceny v Řecku v únoru meziročně klesly o 2,2 procenta, vyplývá z údajů tamního statistického úřadu. Deflace tam trvá už dva roky, tempo poklesu ale v únoru zpomalilo z lednových 2,8 procenta.

Spotřebitelské ceny v Řecku v posledních letech klesají kvůli hospodářské recesi spojené s vysokou nezaměstnaností a snižováním mezd a penzí. Nejvýraznější deflaci zaznamenala země předloni v listopadu, kdy se ceny meziročně propadly o 2,9 procenta, uvedla agentura Reuters.

Loni v prosinci se do deflace poprvé od roku 2009 dostala i celá eurozóna. Evropská centrální banka (ECB) v pondělí ve snaze o odvrácení deflace a podporu hospodářského růstu zahájila rozsáhlé nákupy vládních dluhopisů a dalších cenných papírů.

Zdroj: ČTK

Ekonomické údaje ukazují, že Řekové jsou přinejmenším stejně pracovití, jako zbytek světa. Za rok odpracují v přepočtu na pracovníka přes dva tisíce hodin. Více pracují podle dlouhodobých údajů už jen Chilané a Korejci. Naopak Němci tráví v práci podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zhruba o 600 hodin ročně méně a méně než Řekové pracují i Češi či Slováci.

Nízká produktivita práce

Problémem Řecka je tak zejména nízká produktivita, nebo lépe řečeno vyprodukovaná hodnota zboží na hodinu práce. Zatímco ekonomika eurozóny dokáže vyprodukovat v přepočtu na odpracovanou hodinu zboží a služby v hodnotě kolem 50 dolarů, Řecko za hodinu práce svých obyvatel „vyrobí“ jen necelých 34 dolarů. Důvod, podle odborníků extrémně dlouhá pracovní doba.

Naopak Němci sice pracují podle statistik zhruba o třetinu méně než Řekové, jejich ekonomika je však i tak téměř o čtyřicet procent výkonnější, ukazuje zpráva. 

Nafouknutá kritika řeckých důchodů

Na Řecko se ze všech stran snáší také kritika kvůli brzkému odchodu tamních obyvatel do důchodu. Už v roce 2010, kdy se Řecko poprvé propadlo do krize, tehdejší švédský ministr financí Anders Borg prohlásil: „Očividně by Švédové a ostatní daňoví poplatníci neměli platit Řekům, kteří chodí do důchodu ve čtyřiceti.“

Pravdu však má Borg jen částečně. Ano, Řekové do důchodu opravdu odcházejí dříve než většina Evropy, rozdíl je však spíše zanedbatelný. Podle údajů z roku 2012 dostávali Řekové svůj první důchod v průměru v 57,8 letech. Jen pro srovnání – v Itálii lidé odchází do penze v 58 letech, v Německu pak v 61,1.

Řecko není k důchodcům extrémně štědré ani ve výši důchodů. V průměru na jednoho člověka se Řecko ve výši důchodu u lidí nad 65 let pohybuje až za Německem, Irskem i Itálií, píše server The Wall Street Journal.

Řeckou kasu nově střeží holohlavý krasavec se srdcem Karla Marxe

Podle šéfa švédského ekonomického think tanku Arena Idé Sandro Scoca je současný postup Evropy vůči Řecku příliš agresivní a spíše než realitu odráží populismus politiků, kteří se snaží zavděčit svým voličů. Ti totiž o další pomoci Řecku nechtějí slyšet.

„Přenesení odpovědnosti na jednoho obětního beránka není ničím, co by posloužilo budoucnosti Evropské unie,“ myslí si. „Pokud bude vše pokračovat tímto směrem, Řecku pravděpodobně nezbývá příliš naděje, a zřejmě ani euru,“ dodal.

Konstruktivní dialog, nebo politikaření

Obyčejné Řeky odmítavý přístup Unie znervózňuje. Bojí se, že politika tentokrát přehluší zdravý rozum. „Mou největší obavou je nyní to, zda bude diskuze s EU vedena v duchu spolupráce a konstruktivního dialogu, nebo se zvrhne v trestání a politikaření,“ bojí se George Kollias.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,5 bilionu korun).

Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, eurozóna se ale po složitých jednáních shodla na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Poskytnutí zbývajících peněz z programu podmiňují věřitelé reformami, o jejichž konkrétní podobě začnou s Aténami jednat ve středu. Řecký ministr financí Janis Varufakis o víkendu poznamenal, že pokud se jeho země s věřiteli nedohodne, jsou ve hře předčasné volby či referendum o podobě reforem (více zde).







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.