Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidstvo ztrácí klimatické archivy

  9:09aktualizováno  9:09
Postupujícím táním ledovců, kácením starých lesů a zánikem korálových útesů lidstvo přichází o rozsáhlé historické klimatické archivy. Na tomto závěru se shodli vědci, kteří se sešli na amsterodamské mezinárodní konferenci o změnách zemského podnebí. Tyto přírodní záznamy přitom podle klimatologů mají pro poznání klimatické minulosti planety nezměřitelnou hodnotu. Bez nich se totiž obtížně sleduje dlouhodobý vývoj podnebí a jeho změny.

Ledovce a korálové útesy pomáhají nahlédnout do minulosti
Ledovce a korálové útesy často podle odborníků poskytují téměř přesný obraz poměrů, které v minulosti na planetě panovaly. Například vzorky odebrané z ledovců v Tibetu obsahovaly hloubkovou vrstvu prachových částic. To umožnilo odhalit, že po roce 1790 zasáhlo oblast severní Indie období šestiletého katastrofálního sucha. To si podle ředitele klimatického střediska na americké massachusettské univerzitě Raymonda Bradleye vyžádalo přes 600 tisíc lidských životů.

Údaje získané z korálové oblasti v Indickém oceánu zase dokumentují, že na této katastrofě měl podíl klimatický jev, který dnes označujeme jako El Ňiňo. Ten změnil směr, jímž vanuly monzuny.

Vědci bijí na poplach
Pokud bude pokračovat kácení pralesů a pokud se nepodaří zastavit oteplování zemské atmosféry, budou podle vědců takovéto ponory do klimatické minulosti Země nemožné. "Čelíme vážné hrozbě, že ztratíme svou minulost. Je to, jako bychom spálili muzeum. Pravděpodobně nám zbývá už jen několik desítek let, abychom tento trend zvrátili," varuje Thomas F. Pedersen z univerzity v kanadské Britské Kolumbii.

Ledovce velmi rychle tají
Téměř všechny vysokohorské vrcholy ve středních šířkách Afriky a Jižní Ameriky ztratily své ledové pokrývky. Například ledovec na Kilimandžáru, nejvyšším vrcholu Afriky, se od roku 1912 zmenšil o 82 procent.

Před dvěma lety do ledovce na Kilimandžáru dva američtí vědci instalovali povětrnostní stanici, která podle jejich představ měla fungovat řadu let. Za pouhých deset měsíců ale přestala pracovat, protože led kolem ní zmizel.

Je to jako pád letadla: malá pravděpodobnost a velké následky
Účastníci konference rovněž upozornili na nové poznatky o náhlých klimatických změnách, které by mohly překročit kritický práh a způsobit nečekané a kruté následky.

Studie dokládají, že začátkem 90. let ledovce v Grónsku prokázaly opakování vzorů z období posledního půl milionu let, kdy došlo k náhlým změnám v proudění oceánských proudů. To mělo za následek vzrůst teploty na severní polokouli až o deset stupňů Celsia za pouhé jedno desetiletí.

Ačkoli moderní člověk nebyl svědkem takových zvratů, studie z Grónska dokládají, že náhlé změny jsou v dějinách klimatu spíš pravidlem než výjimkou, tvrdí Stefan Rahmsdorf z německého ústavu pro průzkum klimatu. Ten tento druh zvratů přirovnal k pádu letadla: malá pravděpodobnost, ale velké následky.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kevin Wilshaw
Jsem gay s židovskými předky, přiznal v televizi vlivný britský neonacista

Jeden z čelních představitelů britské neonacistické scény Kevin Wilshaw se odhodlal k velkému kroku. Před pár dny veřejně prohlásil, že je homosexuál a jeho...  celý článek

Ilustrační snímek
Prolomit mlčení. Miliony příběhů o sexuálním násilí zaplavily internet

Během několika dní se na sociálních sítích zapojily miliony žen, ale i mužů do kampaně, jež odhaluje děsivý rozsah sexuálního násilí a obtěžování ve...  celý článek

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.