"Projekt má tu výhodu, že je zároveň kulturní i lidový," tvrdí švýcarský režisér Bernard Weber, který je otcem celé myšlenky.
Hlasovat se dá nejen zdarma na internetu, ale také telefonem. Polovina prostředků získaných z telefonického hlasování bude použita na opravu památek. Weber chce také investovat do důkladného zachycení podoby některých chátrajících objektů.
Ostatně celou akcí chce upozornit právě na to, že celé řadě památek hrozí zkáza. Nejenom kvůli působení času, ale i vinou lidí.
Hledání nových divů odstartovalo v roce 2000. Nyní je jasné, že Karlův most most mezi nimi nebude. Skončil podobně jako stovka dalších návrhů - v koši. Ve výběrovém kole, které trvalo do prosince, nezískaly tyto stavby dostatečnou podporu.
"Světově první globální hlasování", jak to popisuje Weber, umožnilo vytipovat 77 staveb, které mají největší podporu veřejnosti. Z nich komise pod vedením bývalého šéfa UNESCO Federika Mayora vybrala 21 památek, jimž mohou dát lidé svůj hlas.
Na seznamu jsou památky celého světa - po jedné ze Severní Ameriky, Austrálie a Oceánie, dvě z Afriky, tři z Latinské Ameriky, pět z Asie a osm z Evropy.
Se starými stavbami soupeří socha Svobody
Pohled na seznam však naznačuje, že i nové divy budou asi docela staré - některé z nich tak staré, jako je původních sedm divů světa, které kolem roku 200 př. n. l. údajně vybral řecký literát Filón Byzantský.
Na nynějším seznamu je jen pět lidských výtvorů mladších než 150 let: pařížská Eiffelovka, newyorská socha Svobody, Opera v Sydney, socha Krista Spasitele z Rio de Janeira a kýčovitý bavorský zámek Neuschwanstein.
Byl by zázrak, kdyby uspěla celá pětice. Pokud lze brát vážně menší hlasování v britském cestovatelském listu Wanderlust, lidé hlasují spíše pro exotické a dávné stavby, jako je Machu Picchu, Tádž Mahál, Velká čínská zeď nebo Angkor Vat.
Pyramidy zpočátku moc netáhly
Všechny tyto památky jsou na seznamu, z nějž se bude vybírat nová sedmička světových divů. A budou asi patřit mezi finalisty, jak naznačují údaje o právě skončeném "výběrovém hlasování", jehož se účastnilo devatenáct milionů lidí.
Podle výsledků hlasování z konce roku 2004 byla Velká čínská zeď jasně v čele. Až za ní následovalo římské Koloseum nebo indický Tádž Mahál. V první čtveřici byl i palác Potala v tibetské Lhase, který se do konečného výběru nedostal.
Palác možná doplatil na to, že leží v téže zemi jako Velká čínská zeď. Na seznamu pro letošní hlasování totiž není jediný stát, který by měl dva, nebo dokonce více kandidátů na div světa.
Zatímco Lhasa neuspěla, pyramidy se prosadily. Přitom to s nimi vypadalo docela špatně. Podle údajů britského listu The Guardian z prosince 2004 nebyly ani v první čtyřicítce. A loni v listopadu se dostaly aspoň na uspokojivé osmé místo.
Následovat budou přírodní a technické divy
Jen co jedno hledání divů světa skončí, začne nové. Do roku 2010 mají lidé podle Webera vybrat sedm přírodních divů světa a o tři roky později i sedm technických. Šanci tak může dostat i Grand Canyon či internet.
