"Časový tlak v dnešní společnosti vytlačuje tradiční jídelní návyky. Pružné stravování se stalo běžnějším s tím, jak lidé přizpůsobují jedení ostatním závazkům," komentuje tuto změnu Dominik Nosalik, autor studie o změně jídelních návyků, vydané firmou Datamonitor.
Podle něj dnes jedí Evropané 4,5krát denně. Dvě pětiny těchto jídel se odehrávají mimo tradiční čas snídaní, obědů či večeří. Rozdíly však ještě přetrvávají.
Například Němci či Nizozemci se více drží tří jídel denně, zatímco Francouzi a Italové, u nichž snídaně nebývá příliš vydatná, jedí méně často.
Lidé však stále častěji jedí tehdy, když mají čas. Nebo když mají pocit hladu. Bez ohledu na to, zda je to pro ně zdravé či nikoli.
Stále častěji se spokojí jen tak s něčím na "zakousnutí". Ale to si dopřejí i několikrát během dne. Dá se říci, že k mobilnímu telefonu více přibírají i "mobilní jedení".
Evropa navíc stále více jí mimo domov. "Vedou" v tom Britové, kteří v různých jídelnách, bistrech, kantýnách či restauracích konzumují celou třetinu svých jídel.
U jiných Evropanů kolísá podíl jídel doma mezi třemi čtvrtinami a čtyřmi pětinami všech pokrmů. Ale toto procento klesá - dnešní evropský průměr (76 procent jídel doma) spadne podle Datamonitoru do čtyř let na 73 procent.
Každé procento je několik miliard eur, ponejvíce pro sítě rychlého občerstvení či pro různé automaty.
Liduprázdné kuchyně
S tím se zkracuje i čas strávený v kuchyni. Ještě před dvaceti třiceti lety tu lidé pracovali dvě až tři hodiny denně. Dnes se čas strávený kuchyňskou prací počítá na minuty.
Vzdáleným Američanům stačí čtvrthodinka denně, sousední průměrný Rakušan vydrží při práci v kuchyni o pouhých sedmnáct minut déle.
To vše má dost těžké dopady: při nahodilém jedení lidé snáze zapomínají, kolik toho už za den zkonzumovali. Mají menší kontrolu nad tím, co vlastně jedí. A protože stále více holdují cukro-tukové kuchyni od různých macdonaldů, je "brána" zdravotních potíží otevřená.
Nejde o žádnou maličkost. Podle Světové zdravotnické organizace stojí nevhodné stravovací návyky za třemi čtvrtinami všech úmrtí u průmyslově vyspělých zemí.
Takovými úvahami však Datamonitor nemarní čas. Je to firma, která se zaměřuje na poradenství pro potravinové koncerny, a tak i v nynější změně vidí příhodnou tržní příležitost. Své čtenáře (čili ty, kteří mají volných pět tisíc eur na jednu kopii jeho zprávy) varuje, že jídlo zítřka bude muset být jiné než dnes a přece stejné.
Musí být snadno a rychle konzumovatelné a zároveň musí budit dojem skutečně plnohodnotného pokrmu. Což je definice, jíž nyní asi tak nejlépe odpovídají kornouty hranolků či hamburgery ze sítí rychlého občerstvení.
