Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Katalánci vytvořili obří lidský řetěz, bouřili se proti Madridu

  22:12aktualizováno  22:12
Katalánci usilující o nezávislost svého regionu na Španělsku oslavili ve středu svůj národní svátek. Přesně v 17:14 vytvořili 400 kilometrů dlouhý lidský řetěz. Účastníci netradiční akce tak vzpomínali na rok 1714, kdy se Katalánsko stalo součástí španělského království.

Lidský řetěz, který přesně v 17 hodin a 14 minut vytvořili příznivci osamostatnění Katalánska, se táhl celým regionem od severu k jihu. (11. září 2013) | foto: AP

Přestože území Katalánska skrápěl déšť, Katalánci se na pokyn hnutí Assemblea Nacional Catalana (Katalánské národní shromáždění) přesně v 17 hodin a 14 minut chytili za ruce a vytvořili lidský řetěz. V tu chvíli se po celém Katalánsku rozezněly zvony.

Boj o nezávislost

Katalánsko je součástí Španělska od roku 1714 a platí za jeden z jeho nejrozvinutějších regionů. Spadá do něj i Barcelona, druhé nejlidnatější město Španělska.

V roce 1979 vydalo Španělsko zákon o autonomii Katalánska, který regionu zajišťuje značnou míru nezávislosti. Katalánsko tak má svůj vlastní parlament, vládu i prezidenta.

Hlasy volající po úplném odtržení Katalánska od španělského království zesílily během ekonomické krize, kdy mnozí obyvatelé regionu přestali snášet, že jejich rozvinutá ekonomika musí dotovat vládu v Madridu.

Na podzim 2012 zvítězila v tamních parlamentních volbách strana Konvergence a Jednota, která soustavně usiluje o nezávislost Katalánska (více čtěte zde).

Právě 11. září 1714 ve válce o španělský trůn vojska španělského krále Filipa V. dobyla Barcelonu.

Národní den Katalánska se od roku 1980 slaví vždy 11. září jako symbol znovuzískání národní identity. Například v roce 2012 se v centru Barcelony sešly dva miliony lidí (více o akci čtěte zde).

Mnoho účastníků lidského řetězu bylo zabaleno do estelady, vlajky katalánských independistů s žluto-rudými pruhy a bílou hvězdou v modrém klínu. Další měli oblečená žlutá trička s nápisem "katalánská cesta k nezávislosti".

Místa, kolem nichž řetěz procházel, byla vybrána tak, aby byla mediálně atraktivní, takže nechyběl barcelonský chrám Antoniho Gaudího Sagrada Familia nebo Camp Nou, stadion fotbalového superklubu FC Barcelona.

Katalánci chtějí referendum, Madrid jej ostře odmítá

Při příležitosti katalánského národního svátku se konala řada shromáždění po celém regionu na severovýchodě Španělska. Aktivisté usilující o nezávislost Katalánska se podle deníku The Guardian sešli mimo jiné i ve Valencii. A to i přesto, že tamní úřady shromáždění zakázaly.

Fotogalerie

Inspirací pro lidský řetěz byla i podobná akce pobaltských národů z roku 1989, kdy obyvatelé Estonska, Lotyšska a Litvy vytvořili lidský řetěz spojující jejich tři metropole s požadavkem nezávislosti pobaltských států na Sovětském svazu.

Předseda katalánské vlády Artur Mas dnes znovu hájil svůj návrh vypsat referendum o sebeurčení Katalánska v příštím roce. Katalánská vláda je v ostrém konfliktu s Madridem, který před rokem odmítl přistoupit na "fiskální pakt", jenž by Katalánsku zaručovat větší rozpočtovou autonomii a hlavně možnost vybírat některé daně.

Madrid také ostře odmítá referendum o sebeurčení Katalánska. Jeho vypsání si ale přeje většina Katalánců. Podle některých průzkumů by nyní těsná většina hlasovala pro nezávislost na Madridu.

Ve středu se v Katalánsku konala také různá politická shromáždění a slavnosti. Na barcelonském Katalánském náměstí zazněly katalánské lidové písně i Devátá symfonie Ludwiga van Beethovena v provedení katalánských sborů a orchestrů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.