Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidské orgány ze zkumavky

aktualizováno 
- Umět nahradit orgány, které v těle člověka přestaly správně sloužit, je snem mnoha lékařů. Jednou ze zkoumaných možností je, že by se srdce či ledviny potřebné pro transplantaci vzaly z těla genově upraveného zvířete (nejvíc preferenčních hlasů mají vepři a paviáni). Druhou možností pak je, že by vyrostly v živném roztoku v laboratoři přímo z lidských buněk. Vědci ze dvou amerických univerzit minulý týden oznámili, že dosáhli pokroku, který by mohl druhý způsob učinit v příštích letech možným.

Snažily se o to stovky výzkumníků, ale úspěchu jako první dosáhly - nezávisle na sobě - týmy Wisconsinské univerzity a Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore.
STAVEBNÍ MATERIÁL PRO TKÁNĚ
Výzkumníkům z těchto univerzit se podařilo kultivovat ve zkumavce kmenové buňky - jakési základní buňky, z kterých se v průběhu těhotenství vytvoří buňky specializované, z nichž se pak staví celé tělo - svaly, kosti či nervy.
"Tohle otevírá možnosti pro dramaticky nové typy transplantací," raduje se James Thompson z Wisconsinské univerzity. Také John Gearhart, který na tomtéž pracoval v Baltimore, je optimistický: "Poprvé můžeme reálně uvažovat o tom, že získáme zdroj buněk a tkání pro transplantace."
Oba vědci odhadují, že praktický význam pro pacienty může mít jejich výzkum za deset, ne-li ještě více let.
ŠKÁLA MOŽNOSTÍ PRO LÉČBU
Úspěšní výzkumníci soudí, že z lidských kmenových buněk by v budoucnu měly v laboratoři vyrůstat pod odborným dohledem vysoce specializované tkáně, kterých bude potřeba při transplantacích. Předpokládají, že například z kmenových buněk vzniklé nervové buňky mohou být použity při opravě poškozené míchy či při obnově funkcí ochrnutých končetin. Mozkové buňky by pak mohly nahradit části mozku poškozené například Parkinsonovou chorobou. Stejným způsobem by se měla dát vypěstovat i srdeční svalová hmota, která by nahradila části srdce poškozené při infarktu.
Z kmenových buněk také může vzniknout nová kostní dřeň, v níž se tvoří krvinky. To by mělo obrovský význam pro léčbu leukemie (poruchy krvetvorby) a některých nádorových onemocnění. Nová kostní dřeň by také mohla nahradit původní tkáň poškozenou nemocí nebo radioaktivním ozářením. Další touhou lékařů by bylo takovou novou kostní dřeň genově upravit, aby tvořila krvinky odolné vůči viru HIV a jiným nemocem.
To jsou některé z možností, které vědecké týmy vidí reálné už zhruba za deset let. Získat znalosti potřebné k laboratornímu vytvoření celého nového orgánu, třeba srdce či jater vhodných pro transplantaci, však podle odhadů bude trvat déle.
JAKO OBVYKLE ETICKÉ PROBLÉMY
Těžko dnes najít jakýkoli pokrok v medicíně, který by nevyvolával nepříjemné etické otázky. Kmenové buňky pro pokusy je nutné brát z lidských zárodků. Někteří lidé však považují embryo už za lidskou bytost a jakékoli pokusy na něm odmítají.
Ve Wisconsinu použili lidské zárodky z klinik pro umělé oplodnění. Tam se zárodky tvoří ve zkumavce po oplodnění ženského vajíčka spermatem. Vzniká tak několik zárodků, které se pak vkládají zpět do ženina lůna. Když se oplodnění povede na první pokus, další embrya zbudou. Jejich "rodiče" dali souhlas právě k použití těchto zbylých zárodků k vědeckým experimentům. Výzkumníci uchovávají embrya v živném roztoku tak, aby zůstala naživu, ale nevyvíjela se dále v lidský plod.
V Baltimore výzkumníci zase použili k pokusům lidské zárodky po interrupci.
Na vahách tedy zůstává, zda bude společensky přijatelné použít pro záchranu nemocných buňky z lidských zárodků - byť by tyto zárodky jinak skončily v nemocniční spalovně.

Kmenová buňka je jakási základní buňka, ze které se v počátečním stadiu těhotenství vytvářejí buňky specializované, z nichž se staví tělo. Lidskou kmenovou buňku tedy vědci zatím mohou vzít pouze ze zárodku, což vyvolává mnohé etické pochyby. Americké úřady například odmítají poskytovat peníze na výzkum, při němž se používají lidská embrya. Proto i týmy, které dosáhly úspěchů při kultivování kmenových buněk, používají pro svůj výzkum jiné než vládní peníze.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
V obou táborech jsou dobří a špatní, komentoval Trump násilí ve Virginii

Vinu na násilnostech ve Virginii nesou obě strany, v obou táborech jsou dobří i špatní lidé, prohlásil čtyři dny po krvavých střetech mezi krajní pravicí a...  celý článek

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Jejich sebevědomí podpořily potyčky v Charlottesville i slova...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.