Přehled nejdůležitějších objevů v oblasti genetiky a klonování
"Naše snaha nám otevírá dveře k užití těchto speciálně vyvinutých buněk k transplantacím," řekl vedoucí studie Woo Suk Hwang z jihokorejské univerzity v Soulu.
Příznivci klonování hovoří o možnosti transformace medicíny a možnosti vysoké efektivity léčení chorob. Podle nich by to mohlo vést i k získání vlastních orgánů k transplantaci.
O úspěšném pokusu informoval časopis Science, který popisuje, že Hwangův tým získával klony z vajíček od dobrovolných korejských dárkyň.
Vědci vysvětlují svůj výraznější pokrok tím, že usilovali o využití co nejčerstvějších vajíček a že se získaným genetickým materiálem zacházeli velmi šetrně. Využili u 242 vajíček od 16 žen standardního postupu - vyměnili genové jádro vajíčka za jiné z vaječníku téže ženy.
Výzkum bude ještě dlouhý
Český odborník Jan Fulka považuje výsledek experimentu za jistým způsobem překvapující, protože z výsledků minulých pokusů vyplývalo, že získání kmenových buněk z klonovaných embryí bude u člověka velmi komplikované.
Fulka nevyloučil, že v budoucnosti by z takovýchto buněk mohly být vytvořeny náhradní tkáně pro pacienty, kteří trpí nevyléčitelnými chorobami. Poukázal, že u myší se pokusy tohoto druhu už povedly.
Podle výzkumníka kmenových buněk z Whiteheadského ústavu v americkém státě Massachusetts Rudolfa Jaenische jde o dlouho očekávaný důkaz, že klonování k léčebným účelům je možné.
Zatím se prý ale nedospělo do stádia praktického využití buněk. Bude ještě potřeba několika let dalších výzkumů, než se začne s jejich transplantací u nemocných lidí.
S ohledem na etickou stránku výzkumu, vědci důrazně upozorňují, že klonování lidských zárodků se uskutečnilo za účelem úspěšného léčení poškozených lidských tkání, a ne k získání klonovaného člověka.
Životaschopné kmenové buňky se mají teoreticky používat k léčení bez rizika, že je imunitní systém lidského organismu nepřijme. Nové buňky mají nahrazovat ty poškozené, což by představovalo zásadní pokrok například při výměně nervových buněk u pacientů s různě poškozeným mozkem.
Science připomíná, že v minulosti se už uskutečnilo několik pokusů klonovat lidské embryo pro léčebné či reprodukční účely, ale bez valného úspěchu.
Jiní badatelé doposud uváděli úspěšnost vývoje umělých embryí do velikosti čtyř až osmi buněk, zatímco jihokorejskému týmu se podařilo dospět u 30 klonovaných zárodků ke stovce buněk.
Takovou velikost má asi týdenní embryo. Z nich se vytáhla pouze jedna sada kmenových buněk, které začaly vytvářet mimo jiné svalovou a kostní tkáň.
Pro a proti
Zpráva o úspěchu vědců ale pravděpodobně rozvíří novou debatu o tom, zda by se měly zakázat všechny druhy lidského klonování. Řada amerických vědců se staví takřka zásadně proti veškerému klonování s poukazem na vysoké procento vývojových defektů u klonovaných zvířat.
Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu loni hlasovala pro úplný zákaz, ale Senát návrh zákona vrátil s připomínkou, zda by se některým výzkumům neměla udělit výjimka.
Bushova vláda zakázala od srpna 2001 státem finančně dotovaný výzkum kmenových buněk z normálních embryí.
Spojené státy usilují o úplný zákaz klonování i v rámci OSN, která hlasování o tom nedávno odložila. Naopak Velká Británie lékařské experimenty s klonováním podporuje.
