Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš při jmenování nového kabinetu na Pražském...

Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš při jmenování nového kabinetu na Pražském hradě. (29. ledna 2014) | foto: Dan Materna, MAFRA

Babiš chystá úsporný rozpočet, Sobotku zajímají peníze z Unie

  • 301
Ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO má ambici sestavit letos výrazně úspornější rozpočet na rok 2016, než jaký byl schválen pro letošek. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD za prioritu označil lepší čerpání peněz z fondů Evropské unie a podporu opatření k posílení hospodářského růstu. Oba bilancovali práci vlády, která bude ve čtvrtek ve funkci rok.

„Chtěl bych postavit víc ambiciozní rozpočet,“ řekl Babiš po jednání vlády. Pro letošek byl schválen se schodkem 100 miliard korun. Za další prioritu pro letošní rok označil boj proti daňovým podvodům, zejména s daní z přidané hodnoty, a také celkově lepší výběr daní.

Proto chce vláda letos schválit zákon o elektronické evidenci tržeb. To za jednu z klíčových věcí označil i předseda vlády. „Je třeba, aby ministr financí dotáhl do konce opatření proti daňovým únikům, aby elektronická evidence tržeb začala fungovat od ledna příštího roku,“ prohlásil Sobotka.

Za významný označil i chystaný zákon o prokazování původu majetku. „Ministerstvo financí musí ty věci dotáhnout do konce,“ řekl premiér.

„Řada věcí, které jsou v programu, je náročných. Netýkají se jen sociální demokracie, ale i koaličních stran. Když se podíváte do koaliční smlouvy, tak tam je otázka náhradního výživného. Jsem rád, že na to ministr financí změnil názor a že je ochoten diskutovat o řešení, které by pomohlo samoživitelkám,“ uvedl Sobotka. Babiš už dříve řekl, že je možné o náhradním výživném mluvit v případě, kdy je jasné, že rodič starající se o dítě se alimentů nedočká. Třeba když je bývalý partner ve vězení.

Další věcí, která Sobotku zajímá, je prosazení návratu vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. To požadují i odbory, zatímco koaliční partneři ČSSD, lidovci i ANO jsou k tomu zdrženliví, stejně jako zástupci zaměstnavatelů.

„Bylo to nelidské opatření, že se v prvních třech dnech neplatí nemocenská. Doplácejí na to samoživitelé, lidé s nízkými a středními příjmy, doplácí na to rodiny, kde je jen jeden živitel. I ty tři dny musí něco jíst a platit nájem,“ řekl Sobotka. Musí se podle něj ale zkusit domluvit odbory se zaměstnavateli, na které by návrat proplácení nemocenské v prvních třech dnech dopadl. „Měly by se jim snížit odvody, aby to nepostihlo firmy,“ navrhuje Sobotka.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek, předseda třetí vládní strany KDU-ČSL, po jednání vlády k prvnímu výročí existence Sobotkovy vlády řekl, že se podle něj podařilo dostat více peněz do podpory vědy a výzkumu i do kultury, kterou také řídí člen KDU-ČSL Daniel Herman. „Ministerstvu zemědělství se podařilo najít úspory v řádu stovek milionů korun,“ řekl Bělobrádek.

Za hlavní klad vlády ale označil něco jiného. „Nejsme svědky toho, co tu bylo za minulých vlád. Neodehrávají se bratrovražedné, spíše vražedné boje,“ tvrdí předseda křesťanských demokratů.

Vláda selhává ve třech věcech, říká opoziční ODS

Opoziční ODS viní vládu ze tří základních selhání. Straně se nelíbí nárůst administrativy a finanční zátěže pro živnostníky, socialistické hospodaření a nečitelná zahraniční politika.

„Měla to být vláda naděje, ale je to spíš vláda beznaděje, když se podíváme na to, jak v řadě věcí nekompetentně rozhoduje,“ řekl předseda ODS Petr Fiala. Kritizoval vládu třeba za zavedení kontrolního hlášení DPH, za omezení daňových paušálů a za zrušení druhého pilíře důchodové reformy bez náhrady.

Fiala také poukázal na rozpory ve vyjádřeních ústavních činitelů vůči Rusku, kdy prezident Miloš Zeman a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek mají proruská vyjádření a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek obhajuje sankce. „Nikdo neví, co v zahraniční politice vlastně chceme,“ vytkl vládě Fiala.

ODS vyzvala vládu, aby zjednodušila daně a snížila odvody zaměstnavatelů na sociální pojištění zaměstnanců z 25 na 21 procent. Vybídl také vládu k přípravě udržitelného důchodového systému a předložení plánu pro zdravotnictví.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video