PŘÍLOHA: VLÁDNÍ KRIZE
jak jí rozumět ■ co bude
Podle něj se úzké vedení strany usneslo, že nadále preferuje variantu většinové proevropské vlády bez komunistů.
Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek řekl ČTK, že rezignací ministrů dopravy a životního prostředí na stranické funkce padla poslední překážka vytvoření proevropské vlády bez stranických lídrů, jak o ni hovoří sociální demokraté.
"Nám na té dohodě tak záleží, že se dva místopředsedové vzdali svých funkcí. Stali se řadovými členy strany," konstatoval šéf lidovců s tím, že pokud sociální demokraté opravdu chtěli pouze vládu oddělenou od stranických sekretariátů, vytvoření kabinetu už nic nebrání.
Kalousek: Je to poslední ústupek
Jestli si ale svými požadavky ČSSD vytvářela pouze alibi, tato "oběť" KDU-ČSL byla podle Kalouska poslední. Krok Šimonovského a Ambrozka není podle něj pouze formálním gestem.
Každý straník považuje místopředsednickou funkci za jednu z nejvyšších a musí o ni hodně soutěžit. Ambrozek a Šimonovský je získali na posledním sjezdu v konkurenci 15 kandidátů.
Pro Ambrozka funkce znamenala větší šanci ve straně získávat podporu pro své postoje a záměry. "Vzdal jsem se jí ve prospěch dohody dobré pro celou zem," uvedl. "Není to nic lehkého, pokud je to ale pro ČSSD podmínka, naplnili jsme ji," dodal.
Lidovci naplnili požadavky ČSSD
Personální požadavky lidovců označil premiér Stanislav Gross minulý týden za příčinu krachu dohody mezi KDU-ČSL, ČSSD a Unií svobody-DEU o novém kabinetu.
Podle dohody neměl z dosavadní trojice lidoveckých ministrů dosednout do vlády vedené diplomatem Janem Kohoutem pouze místopředseda křesťanských demokratů a dosavadní šéf diplomacie Cyril Svoboda.
Šimonovský v noci na čtvrtek uhájil funkci ministra dopravy, Ambrozek měl vyměnit životní prostředí za zemědělství. Jako jediného nestraníka do nové vlády za svou stranu lidovci nominovali šéfa Hospodářské komory Jaromíra Drábka na post ministra průmyslu.
Tuto dohodu v průběhu čtvrtka odmítlo předsednictvo ČSSD s tím, že vyjednavači sociální demokracie vyšli příliš vstříc tlaku lidovců. - více zde
Původní představa ČSSD byla, že v nové vládě nezasednou stranické špičky a ministři, kteří podali demisi (to udělali všichni tři lidovci ve vládě), nebo hlasovali proti důvěře vládě (Ambrozek a Svoboda).
Podle informací MF DNES bylo jednou z vyjednávacích podmínek ČSSD to, že alespoň jeden z těchto ministrů v nové vládě nebude. Za to byli sociální demokraté lidovcům ochotni nabídnout až čtyři křesla ve vládě místo dosavadních tří.
ČSSD stále neví, co odpoví Klausovi
Na definitivní hodnocení výsledků dohody z minulého čtvrtka čeká prezident Václav Klaus. Lidovci a unionisté ho již v pátek informovali, že pro ně dohoda platí. - více zde
Sociální demokraté v čele s Grossem mají Klausovi odpovědět dnes. O budoucí vládě jednalo od rána grémium ČSSD. Po hodině a půl jednání ve Strakově akademii přerušili s tím, že další postup ve vládní krizi posoudí večer předsednictvo strany.
Místopředseda ČSSD: Menšinová vláda je horší řešení
Ještě předtím by se sociální demokraté chtěli sejít s lidovci a unionisty. Pokud se s nimi nedohodnou na většinové proevropské vládě bez politických špiček, nevylučují jednání s komunisty o jejich podpoře menšinové vládě.
"Takže obě varianty jsou ve hře," řekl novinářům po schůzi grémia místopředseda Jiří Paroubek. "Menšinová vláda je však až to druhé, horší řešení," sdělil další místopředseda Petr Vícha.
"Chceme se dohodnout tak, abychom ještě dnes ukončili vládní krizi," dodal. Paroubek to potvrdil. Umí si prý ale představit, že se o to mohou vyjednávači pokoušet ještě do konce týdne.
K rezignaci ministrů Šimonovského a Ambrozka na funkce místopředsedů KDU-ČSL Paroubek poznamenal, že nešlo o to, že jsou stranickými špičkami. Spíš šlo o to, že se významným způsobem podíleli na rozbití této vlády, zdůraznil.
Paroubek ale neřekl, že bude ČSSD dál trvat na tom, že nesmí být členy nového kabinetu. "Určitý prostor k jednání je tady otevřen," dodal.
