Tomáš Kvapil (KDU-ČSL)

Tomáš Kvapil (KDU-ČSL) - Místopředseda KDU-ČSL Tomáš Kvapil na zasedání předsednictva strany vyzval vedení KDU-ČSL, aby na květnovém sjezdu odstoupilo. Mělo by tak podle něj zareagovat na nové personální složení stínové vlády a odchod Cyrila Svobody. Jestliže vedení výzvu odmítne, je Kvapil připraven rezignovat (10. března 2001). | foto: Petra Mášová, ČTK

Lidovec Kvapil vyzval kolegy: Odstupte!

Lidovecký místopředseda Tomáš Kvapil, který je ve čtyřkoaliční stínové vládě ministrem pro bydlení a místní rozvoj, vyzval vedení KDU-ČSL, aby na květnovém sjezdu odstoupilo. Mělo by tak podle něj zareagovat na nové personální složení stínové vlády a odchod Cyrila Svobody. Jestliže vedení výzvu odmítne, je Kvapil připraven rezignovat. "Vlamuje se do otevřených dveří. Sjezd se samozřejmě personálními záležitostmi zabývat musí," zpochybnil jeho krok šéf lidovců Jan Kasal.

Ve stínové vládě mají lidovci osm křesel, unie pět, ODA dvě a DEU jedno.

Změnu si vynucují členové
Lidovci sjezd původně plánovali jako programový, a tudíž nevolební. Reakce členské základny na neprůhledné vybírání stínového premiéra, kterým se v lednu stal nejdříve Cyril Svoboda, na licitaci s křesly v imaginárním kabinetu a na to, že se premiérem nakonec stal unionista Karel Kühnl, si ale vynutila změnu.

Odstoupení Svobody kvůli tomu, že odmítal vzít do stínového kabinetu místopředsedu lidovců Miroslava Kalouska, vnímají lidovci jako ztracenou šanci vůbec poprvé prosadit premiéra ze svých řad. "Volební sjezd letos bude, situace je na to zralá. Nelíbí se mi, že lidé z vedení strany nepodpořili Svobodu. Minimálně by měl být v čele strany vyměněn Kalousek," prohlásil předseda plzeňské KDU-ČSL Petr Náhlík. 

Není jasné, co Tomáše Kvapila k prohlášení vedlo
Kvapil je považován za Svobodova osobního přítele. Ten by na sjezdu mohl zaútočit na funkci předsedy. Na druhou stranu Kvapil údajně nic nenamítal, když Svoboda odešel z funkce lídra Čtyřkoalice a změnil se poměr sil ve stínové vládě. "Mluvil jsem s ním po telefonu dvakrát, nebyl proti," řekl předseda Kasal.

Pro volební sjezd je i šéf lidovců v Hradci Králové Vladimír Derner. "Jsme pro to, aby vedení nabídlo své funkce," prohlásil.

Kvapil: funkce musí dát k dispozici všichni
Podle místopředsedy Kvapila by funkce neměli nabídnout jen předseda a místopředsedové, ale celé užší vedení strany. "Je možné, že někdo bude ve funkci potvrzen, ale podstatné je, aby se znovu volilo," míní Kvapil.

Unionisté v krajích chtějí jednat o budoucnosti Čtyřkoalice
O svolání sjezdu se začíná mluvit i v Unii svobody. Několik okresních organizací žádá nové volby vedení a stanovení podmínek, za jakých unie setrvá ve Čtyřkoalici. "S podobou stínové vlády a způsobem jejího ustavení nesouhlasíme," uvedl například Tomáš Vácha, předseda unionistů na Kladně.

I když US původně plánovala sjezd až na listopad, předseda strany Kühnl tvrdí: "Neexistuje žádný důvod bránit předsunutí republikového shromáždění," dodal, že on sám už kandidovat nebude

Politilog: Osobní spory ubírají Čtyřkoalici voliče
Politolog Rudolf Kučera soudí, že dohady ve Čtyřkoalici, přerůstající v osobní spory, ji budou stát oblibu. "To veřejnost vnímá velmi silně, dá se čekat, že preference půjdou trochu dolů," řekl ČTK.

Karel Kühnl (US) premiér
Jaroslav Kopřiva (KDU-ČSL), místopředseda vnitro
Michael Žantovský (ODA), místopředseda obrana
Ratibor Majzlík (DEU), místopředseda tajné služby a ÚDV
Ivan Pilip (US) finance
Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) průmysl a obchod
Miloslav Výborný (KDU-ČSL) spravedlnost a vězeňství
Karel Kühnl (US) práce a sociální věci
Tomáš Kvapil (KDU-ČSL) bydlení a místní rozvoj
Daniel Kroupa (ODA) kultura
Jan Grůza (KDU-ČSL) zemědělství
Josef Zieleniec (nestraník) zahraniční věci
Zuzana Roithová (KDU-ČSL) zdravotnictví
Libor Ambrozek (KDU-ČSL) životní prostředí
Ivan Foltýn (KDU-ČSL) doprava a spoje
Petr Mareš (US) školství, mládež a tělovýchova
 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video