Sjezd KDU-ČSL v Pardubicích

Sjezd KDU-ČSL v Pardubicích - Lidovecký předseda Jiří Čunek a místopředsedou Romanem Línkem na sjezdu KDU-ČSL. (19.4.2008) | foto: ČTK

Lidovci si zvolí o víkendu nového předsedu a pokusí se najít cestu z krize

  • 14
Na sobotním mimořádném sjezdu KDU-ČSL ve Žďáru nad Sázavou vyberou delegáti z pěti kandidátů svého nového předsedu. Pokusí se také najít cestu z krize po totální prohře v květnových volbách, kdy poprvé v historii neobsadili ve Sněmovně ani jedno křeslo.

Náplastí pro lidovce může být fakt, že si udrželi postavení v obcích a v nedávných senátních volbách rozšířili počet svých senátorů na pět. Ani přesto nemohou po letošku moc oslavovat.

Po květnovém volebním debaklu odstoupil z čela strany Cyril Svoboda, vedení KDU-ČSL se po něm ujala z pozice první místopředsedkyně Michaela Šojdrová.

FAKTA

Uplynulé volební období nebylo pro KDU-ČSL, která během čtyř let vystřídala tři předsedy (Jiří Čunek, Miroslav Kalousek, Cyril Svoboda), příliš úspěšné. Strana se v roce 2006 sice stala součástí vládní koalice, nicméně takřka po celou dobu se potýkala s důsledky údajné korupční aféry Jiřího Čunka.

V důsledku vzniku TOP 09 pak loni přišli o část poslaneckého klubu a jejich senátorský klub se rozpadl (nyní už zase existuje). Strana ztratila i vliv na vládu, neboť po pádu Topolánkovy vlády loni v březnu lidovci odmítli nominovat své kandidáty do úřednické vlády Jana Fischera.

Největším letošním neúspěchem lidovců je fakt, že se jim nepodařilo obhájit ani jedno křeslo ve Sněmovně. Dosavadní zkušenosti v historii samostatné České republiky navíc ukazují, že žádná ze stran, které ze Sněmovny vypadly, se již zpátky nevrátila a jejich politický vliv postupně odezněl.

Ačkoli i ona hovořila o svém podílu na volební prohře, po komunálních a senátních volbách se rozhodla kandidovat na šéfa strany. Nabídnout chce své zkušenosti a plán modernizace KDU-ČSL, aby byli lidovci schopni obstát za dva roky v krajských volbách. Uvnitř strany má však Šojdrová vedle zastánců i řadu kritiků.

V případě zvolení by se stala v historii první ženou v čele KDU-ČSL. Zřejmě největším soupeřem Šojdrové bude při sobotní volbě nového předsedy třiatřicetiletý krajský tajemník KDU-ČSL z Pardubického kraje Pavel Bělobrádek. Podporu si získal jako nová a mladá tvář, po níž lidovci volají.

Zájem o vedení strany avizovali také bývalý poslanec Jiří Carbol, Jaroslav Orel z pražské organizace a Jiřina Štouračová z pořadatelského Žďáru nad Sázavou. Ani jeden z této trojice nicméně nepřijal účast v diskusi kandidátů pořádané minulý pátek v Praze (viz Lidovce chce vést pětice lidí. Strana je chtěla grilovat, ale tři vůbec nepřišli).

Ze seznamu zájemců o funkci prvního místopředsedy i funkce řadových místopředsedů nicméně vyplývá, že po víkendu bude mít KDU-ČSL ve vedení určitě nové lidi. Ani jeden ze sedmi komunálních politiků, kteří se o místa ucházejí, dosud v celostátním předsednictvu nefiguroval.

Chyby v personální politice?

Jak naznačila diskuse kandidátů na předsedu minulý týden, mezi lidovci je stále živá otázka, kdo nese za úpadek strany největší odpovědnost.

Časté jsou úvahy o chybné personální politice, která do čela strany vynesla senátora Jiřího Čunka, jehož údajná korupční kauza lomcovala politickou scénou v době koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a SZ. Později zas média vyčetla Cyrilu Svobodovi jeho spor s charitou o dům v Praze.

Vedle politické prohry přinesly sněmovní volby lidovcům i finanční tíseň. Kvůli vynuceným úsporám strana v létě propouštěla zaměstnance a zřejmě bude měnit i pravidla financování svých aktivit. Umořit dluhy se lidovcům podle Šojdrové nicméně podaří.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video