"Bezpochyby navrhneme, aby se Velký pátek stal státním svátkem. A to i z toho důvodu, že děti mají prázdniny a rodiče mají problém, co ty dva dny s dětmi," řekl iDNES.cz vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek v narážce na to, že ve škole měly děti volno už na Zelený čtvrtek. Ten připomíná poslední večeři Ježíše Krista s jeho učedníky, den před jeho ukřižováním.
Zatímco v Německu, na Slovensku i v mnoha dalších zemích Evropy je Velký pátek svátečním dnem, v České republice se to stále nepodařilo prosadit, byť se o to například bývalý senátor Martin Mejstřík snažil. Zčásti neuspěl proto, že země patří k nábožensky vlažnějším, zčásti kvůli ekonomickým důvodům, jimiž argumentují odpůrci dalšího dne volna.
Měl by být Velký pátek státním svátkem?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 21. dubna 2014. Anketa je uzavřena.
Křesťanští demokraté se po čtyřech letech mimo Sněmovnu vrátili zpět na politické výsluní, jsou i součástí vládní koalice a minimálně významným dnem, ale radši státním svátkem, by podle lidovců Velký pátek, který je pro věřící zároveň dnem nejpřísnějšího půstu, měl být.
"Pevně doufám, že ekonomický růst se začne dostavovat a v tu chvíli pro to bude prostor," uvedl Bělobrádek. Věří, že to bude možné již napřesrok. Osobně nepočítá s tím, že by na Velký pátek pracoval. "Budu s rodinou. A KDU-ČSL dává svým zaměstnancům na Velký pátek generální pardon," dodal. To znamená, že i když je pracovní den, nemusí se tím řídit.
Volno na Velký pátek podpořili politici ODS i ČSSD, Kalousek proti
Názor na to, zda má být Velký pátek státním svátkem, nedělí politiky podle příslušnosti k politické straně, ale podle osobního přesvědčení.
"Já bych samozřejmě Velký pátek jako státní svátek podporoval. A jestli to někdo bude navrhovat, rád se pod to podepíšu. Je to jeden z největších církevních svátků," řekl iDNES.cz poslanec ODS Marek Benda z Prahy. Zdůraznil, že to říká sám za sebe, protože je to otázka víry a svědomí. ODS podle něj na tuto věc nebude mít jednotný názor.
Obdobně se vyjádřil šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák, který je z jižní Moravy, tedy z regionu, kde je vyšší počet věřících. "Můj názor je daný prostředím, ve kterém jsem vyrůstal. Velký pátek je pro mě dnem klidu, ať už je to svátek, nebo není. Jednotný stranický pohled na to není, ale já bych to považoval za smyslupné," odvětil na dotaz, zda podpoří, aby Velký pátek byl státním svátkem.
Naopak exministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, bude proti. "Největší svátek z Velikonoc je vzkříšení, tedy noc ze soboty na neděli. To je taková výhoda velikonočních svátků, že je to vždycky sobota a neděle. Velký pátek je samozřejmě dnem velkého půstu a zamyšlení, ale mě moc neruší, když při něm musím i pracovat," prohlásil Kalousek.
"V pátek byl Spasitel ukřižován, to se koneckonců stalo tisícům lidem, možná desetitisícům, ale jen jeden vstal z mrtvých a to se stalo ze soboty na neděli," dodal. Ekonomické argumenty jsou pro něj dostatečným důvodem, aby návrh, ať je Velký pátek státním svátkem, nepodpořil. Připustil ale, že spousta jeho kolegů to může cítit jinak.
Kriticky se ke schválení Velkého pátku jako státního svátku pro iDNES.cz vyjádřil také poslanec za hnutí ANO Jiří Zlatuška. "V době, kdy jsem byl senátorem, tak jsem hlasoval proti těmto návrhům, protože nevidím jako dobré zvyšovat počet státních svátků. Prostě nemám rád státní svátky," řekl Zlatuška. Ani podle něj není jednotný stranický názor. "Není to ale věc, kvůli které bych chtěl krvácet jedním, nebo druhým směrem," řekl Zlatuška.
V současnosti je z Velikonoc jako svátek uznáváno Velikonoční pondělí, které je spojeno s lidovou tradicí pomlázky či šmigrustu. Názvy se liší podle regionu. Česko má nyní třináct státních svátků nebo volných dnů, čímž je spíše na nižším evropském průměru.
