Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidovci požadují právo veta, aby je ČSSD a ANO nemohly obejít

  12:15aktualizováno  16:05
Jeden z možných výkladů je, že nás zkoušejí, aby nás to přestalo bavit a sami jsme z jednání odstoupili, řekl iDNES.cz šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Straně vadí pomalé jednání o vládě i to, že se baví hlavně ČSSD a ANO, ale lidovci zůstávají bokem. KDU-ČSL požaduje právo veta, aby ji partneři nemohli v parlamentu přehlasovat s komunisty či Úsvitem.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a europoslankyně Zuzana Roithová při zahájení předvolební kampaně | foto: MAFRA

"Myslím, že by mělo být právo veta. Tam, kde ho jeden z partnerů použije, prohlasovat se to nemůže. Už jsem jim to řekl, že chci koaliční pojistku," uvedl Bělobrádek k jednání o vládě. Lidovci si nechtějí zopakovat zkušenost z vlády Jiřího Paroubka, kdy byli ve vládě s ČSSD a Unií svobody, ale v parlamentu pak fungovala hlasovací koalice sociální demokracie a komunistů.

"To považuji za úplně nejpodstatnější záležitost. Přílohou rámcové koaliční smlouvy by měly být velmi podrobné kapitoly resortní a v ní body, co musí splnit ministr a pro co budou hlasovat poslanci. Pak by mohlo být právo veta využíváno minimálně. Ale samozřejmě tam musí být," řekla iDNES.cz místopředsedkyně KDU-ČSL Zuzana Roithová. Právo veta by strana mohla využít při snaze omezit církevní restituce nebo například proti snaze zrušit lustrační zákon.

Lidovcům vadí, že jsou odstrčeni. A požadují zrychlit jednání

Křesťanským demokratům už začíná hodně vadit, že to vypadá, jako že se spolu baví jen ČSSD a ANO a oni jsou na vedlejší koleji. "Rozhodně nechceme připustit, aby nám byly věci dávány jen na vědomí, chceme je aktivně tvořit, ne jen schvalovat. Nechceme se dostat do role, že je nám něco předkládáno a berte, nebo ne," uvedl první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Z členské základny křesťanských demokratů podle něj zaznívá dost hlasů, že koalice s ČSSD a ANO má spoustu rizik a že být opoziční stranou by pro lidovce bylo snazší.

"Připadá mi, že se otevírá jedno téma za druhým, kterým se útočí na nás, ať jsou to církevní restituce, nebo lustrační zákon. Pro nás je to nepřijatelné. Je otázka, jestli je to náhoda, nebo účel," řekl v pátek Bělobrádek. "Jeden z možných výkladů je, že nás zkoušejí, aby nás to přestalo bavit, a odstoupili jsme, protože minimálně jedna z těch stran se cítí na předčasné volby," řekl šéf KDU-ČSL.

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka a šéf lidovců Pavel Bělobrádek v úvodu první schůze...

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka a šéf lidovců Pavel Bělobrádek v úvodu první schůze Poslanecké sněmovny, na které se volilo nové vedení.

ČSSD poslala svůj návrh koaliční smlouvy

Sociální demokraté připravili svůj návrh koaliční smlouvy, který poslali lidovcům a ANO. Po jednání grémia ČSSD to řekl místopředseda Milan Chovanec. O obsahu návrhu neřekl žádné podrobnosti. K požadavku lidovců na právo veta, řekl, že to slyší poprvé. "Zatím mluvili jen o nějakých koaličních pojistkách,“ řekl iDNES.cz Chovanec. Návrh podle něj neobsahuje počet křesel ve vládě a jejich rozdělení. Výsledek jednání posoudí 14. prosince Ústřední výkonný výbor ČSSD. Bohuslav Sobotka chce do konce roku představit návrh složení vlády prezidentovi Miloši Zemanovi.

Zatímco ČSSD s ANO se baví už několik týdnů, s lidovci měla sociální demokracie schůzku jen jednu a jediná byla společná ve třech. Jednání se podle Bělobrádka musí zintenzivnit, aby mohli lidovci 16. prosince na celostátní konferenci rozhodnout, zda vůbec do vlády chtějí, nebo skončí v opozici. "Já to vidím padesát na padesát," řekl Bělobrádek.

Zákon o státní službě nemá dle KDU-ČSL zrušit lustrační zákon

Lidovci také v pátek přišli s požadavkem ohledně dohody ČSSD a ANO, že se v parlamentu zrychlí schvalování služebního zákona, aby mohl platit už v první polovině příštího roku.

"My jsme zákon o státní službě měli také jako jednu z priorit. Ale ten, který byl přijat a je platný, si zaslouží určitou revizi," řekl Bělobrádek k tomu, že služební zákon, jehož účinnost byla několikrát odložena, má nahradit lustrační zákon.

"Ohledně zákona o státní službě bych v dnešní době trvala na tom, aby lustrační zákon pokračoval. Aby ten, kdo pracuje ve státní službě, lustrační osvědčení potřeboval. Vedle služebního zákona by měl dál existovat lustrační," řekla iDNES.cz Roithová.

"To, že ten zákon nemáme, je kritizováno nejen ze strany občanů, ale i ze strany Evropské komise, která přijetím tohoto zákona podmínila další možnost čerpání prostředků z Evropské unie," prohlásil po jednání s ANO k plánu urychlit schvalování účinnosti služebního zákona předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (více o čtvrtečním jednání ANO a ČSSD najdete zde).

Podle zákona o státní službě by se členů vlády netýkala povinnost mít lustrační osvědčení. "Já bych chtěl za naše hnutí rozhodně odmítnout spekulace, že by koalice řešila problém mé osoby. Není to ani v souvislosti s lustračním zákonem, ani v souvislosti se zákonem o státní službě," řekl lídr hnutí ANO Andrej Babiš.

I pokud strany v parlamentu zrychlí schvalování účinnosti zákona o státní službě, nabude účinnosti několik měsíců poté, co už bude nová vláda úřadovat. Ohledně jmenování Sobotkovy vlády by tedy neměl mít fakticky vliv.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.