„Návrh nemůže být předložen jako koaliční, když ho nepodpoří alespoň polovina ministrů z každé koaliční strany,“ vysvětlil Bělobrádek. „Jsme zásadně proti zavádění kvót. Koaliční smlouva ani programové prohlášení vlády s ničím takovým nepočítá,“ zdůraznil předseda KDU-ČSL.
Sociální demokraté si kvóty pro povinné zastoupení na kandidátkách odhlasovali ve vnitrostranickém referendu. V něm členové ČSSD podpořili, aby na kandidátkách bylo slabší pohlaví povinně zastoupeno alespoň ze čtyřiceti procent. Hlasování v referendu sociální demokracie dopadlo těsně a zdaleka není jisté, zda to potvrdí i jarní volební sjezd (více zde).
Už nyní je ale jasné, že nápad sociálních demokratů, aby něco podobného platilo i pro jiné strany, tvrdě narazí. „Je dokonce otázka, zda by to nebylo protiústavní. U nás máme přímé a rovné volební právo,“ zdůraznil Bělobrádek. Omezování rovné soutěže všech kandidátů by podle něj mohlo být vnímáno i jako diskriminace.
„Potřebujeme získat respekt, ten nezískáme kvótami,“ řekla místopředsedkyně KDU-ČSL Klára Liptáková. „Buďme rádi, že muži a ženy jsou odlišní a postarejme se, aby ženy nebyly diskrimonovány, ale to nezajistí kvóty,“ dodala.
Lidovci zdůrazňují, že oni rozhodně ženy, jichž mají ve straně mírnou většinu (v KDU-ČSL je 14 943 žen a 13 651 mužů), nediskriminují. „Máme dvě ženy v předsednictvu, 56 starostek a 60 místostarostek, čtvrtinu našich zastupitelek tvoří ženy a dokonce tři kandidátky budeme mít v komunálních volbách složené výhradně z žen,“ argumentuje Bělobrádek.
Strana při prezentaci těchto čísel cudně pomlčela, že v poslaneckém klubu KDU-ČSL není žena jediná. I to se ale podle šéfa lidovců může změnit. Náhradnicí za Tomáše Podivínského, který má našlápnuto získat post v diplomacii, by ve sněmovně nahradila žena.
