Lidovci získají podle průběžných propočtů kolem 4,4 procenta hlasů, nutných je přitom aspoň pět. Ty však zůstaly nedostižným snem.
Přitom v úvodu dnešního volebního dne D zněly z tábora strany hlasy plné naděje. Pět procent bylo podle prvních odhadů reálných a místopředseda Pavel Svoboda optimisticky vyhlašoval: "Věřím v 5,8 a rád se nechám překvapit ještě vyšším výsledkem. Ty první odhady jsou Paroubkovým koncem..."
Trefnější by však bylo, kdyby mluvil o konci celé vlastní strany. Vše se totiž zvrtlo. Lidovci překvapivě ztratili na jižní Moravě a od té chvíle se nálada ve volebním štábu obrátila o 180 stupňů. "Ta jižní Morava, to je špatné, to je málo," komentoval pouhý osmiprocentní zisk v této lokalitě místopředseda strany Jiří Carbol, který rovněž hodlá nabídnout svou funkci.
V podvečer již bylo jasno: Sněmovna si vystačí bez lidovců.
Důvod porážky? Svoboda nechce spekulovat
Předseda strany Cyril Svoboda proto krátce po páté hodině po rychlém jednání předsednictva oznámil rezignaci na svou funkci. "Je to prohra, těsná, ale prohra," komentoval výsledky voleb.
Bývalý předseda lidovců zatím odmítl podrobně rozebírat, proč jeho strana neuspěla, protože na to je podle něj příliš brzo.
Svoboda odmítl spekulovat o tom, že by za prohrou lidovců stál velký odliv hlasů k TOP 09, kam odešel jejich čelný představitel Miroslav Kalousek. Poukázal však na to, že poměrně hodně hlasů ve srovnání s minulými volbami ztratily všechny dosavadní parlamentní strany. U lidovců to však rozhodlo o jejich příštím bytí a nebytí ve vysoké politice.
Těžko se vrátí, říká politolog"Historická strana končí ve Sněmovně, a těžko očekávat, že by se tam za čtyři roky vrátila. Říká se, že to má křesťanská strana v "ateistické" České republice těžké, nicméně dle průzkumů se ke křesťanství hlásí zhruba čtvrtina až třetina populace. Chyba je tedy i ve vedení lidové strany, jež se léta spokojovalo s obhospodařováním tradičního elektorátu, který ale vymíral. Sázka na populismus v podobě Jiřího Čunka komicky nevyšla a odchod křídla Miroslava Kalouska znesvářené lidovce definitivně potopil," říká politolog Josef Mlejnek ml. |
O tom, co se stranou bude dál, by podle slov Cyrila Svobody měl co nejdříve rozhodnout sjezd strany, zatím se mluví o tom, že by proběhl už v červnu.
Příčin neúspěchů lidovců může být víc a nepůjde jen o odklon voličů od tradičních stran. Zdá se totiž, že křesťanští demokraté nedokázali oslovit ani své věrné voliče.
Ve svém programu se mimo jiné dost věnovali rodinám, ale prodat to nedokázali.
Jazýček na vahách už od dob první republiky
Lidovci jsou přitom stranou s dlouhou historií i s dlouhým působením v parlamentu. Československá strana lidová vznikla již v roce 1919, kdy se konal její ustavující zemský sjezd, na němž se spojilo několik katolických hnutí.
Jejich kořeny sahají mnohem dále, až do dob rakousko-uherské monarchie. V roce 1938 se strana rozpustila a obnovila se po válce jako součást tehdejší Národní fronty. Její součástí byla po celou dobu komunistického režimu.
Od roku 1992 seděli její členové v každé české vládě s výjimkou let 1998 až 2002, kdy platila tzv. opoziční smlouva mezi tehdy opoziční ODS a vládní ČSSD.
Současný předseda Cyril Svoboda dokázal být ministrem v pěti vládách, ať je vedla ODS nebo ČSSD a kromě toho má na svém kontě dlouhou řadu dalších vládních i stranických funkcí.
Čtěte v pondělní MF DNES
Nejrozsáhlejší volební zpravodajství v českých novinách – velký volební speciál. Detailní rozbor výsledků. Analýzy a komentáře. Kdo může s kým utvořit vládu. Co se děje v zákulisí politických stran.
