Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidovci jsou po roce s Čunkem bezradnější než před ním

  10:09aktualizováno  10:09
V prosinci 2006 se stal Jiří Čunek šéfem lidovců. Rok poté se ukazuje, že to ve vládní straně nebezpečně zahnívá. Z předsedy Čunka se stal fackovací panák, do něhož se bez obav může kdokoli trefit. Strana se není schopná rozhodnout, koho bude podporovat v prezidentské volbě, nemá čitelný program a členská základna jí vymírá.
Jiří Čunek

Jiří Čunek | foto: Zbyněk StanislavČTK

Palác Charitas, sídlo KDU-ČSL, páteční podvečer. Celostátní konference, kde se řešilo, zda lidovci podpoří Václava Klause, či Jana Švejnara, měla skončit v 17 hodin. Blíží se půl sedmá a mluvčí Martin Horálek už poněkolikáté ujišťuje novináře, že "za 10 minut". Ze sálu se ozývají věty jako "musíme se vymezit" a "takhle to dál nejde".

Někteří účastníci konference odjíždějí ještě předtím, než se odhlasuje usnesení. "Stejně je jedno, co se tam odhlasuje," loučí se mávnutím ruky. V chodbě před sálem se kromě novinářů tísní desítky převážně postarších pražských lidovců, kteří přišli na pravidelnou vánoční besídku. Měla začít v šest.

Před sedmou hodinou tiskovka konečně začíná. KDU-ČSL na ní naplňuje podstatu své pomlčky v názvu. Předseda Čunek oznamuje, že polovina strany je pro Klause, polovina pro Švejnara a podobná situace je mezi poslanci a senátory.

"Jestli se nedokážeme shodnout, nebudeme hrát komedii," říká ještě Čunek. Potíž je, že komedii, byť spíše černou, hraje tato strana už delší dobu.

MF DNES oslovila čtyři politology, sociologa a historika. Všichni se shodli, že KDU-ČSL neví co se sebou, přežívá díky setrvačnosti, je rozpolcená a pro voliče nesrozumitelná. A navíc. Doba, kdy se mohla spoléhat na svou tradiční členskou základnu na Moravě, pomalu končí. Strana vymírá, průměrný věk člena KDU-ČSL je více než 60 let a zatím se jí nepovedlo oslovit někoho jiného než ty, kteří ji pravidelně volí.

Letošní rok, kdy lidovci řešili problémy předsedy Čunka, ukázal bezradnost a vlažnost KDU-ČSL v plné míře. "Lidovci tápou, což se odrazilo i ve volbě předsedy Čunka. Dnes je strana neřízená střela," říká politolog Pavel Šaradín. Co se tedy děje ve druhé nejstarší partaji na české politické scéně?

Spor o prezidenta i Čunka
"Vnitřní nejednotnost KDU-ČSL bude zachována i v tajné volbě prezidenta. Švejnar reprezentuje havlovskou éru politiky a v době opoziční smlouvy měli lidovci blízko k Václavu Havlovi. Kalousek se zase netají tím, že mu je blízká ODS a že bude volit Klause," říká politolog Petr Just.

KDU-ČSL lze zjednodušeně rozdělit na pravicovější část, kterou reprezentuje Miroslav Kalousek, a na sociálnější směr, jenž v minulosti představoval Cyril Svoboda a dnes je to jeho přítel Jiří Čunek. "Důležitá křižovatka, která rozhodne o budoucím směřování KDU-ČSL, bude volba prezidenta," říká místopředseda KDU-ČSL David Macek, který podporuje Jana Švejnara.

Také další místopředseda KDU-ČSL a náměstek ministra práce Marián Hošek podporuje Švejnara. Oproti tomu "staří harcovníci", jako třeba místopředseda Sněmovny Jan Kasal, ministryně a místopředsedkyně lidovců Vlasta Parkanová, většina senátorů a někteří poslanci, chtějí volit Klause.

KDU-ČSL nedělí jen rozdílné názory na osobu budoucího prezidenta. Stále je zde spor o to, zda se má Čunek vrátit do vlády a setrvat na postu předsedy strany. Přestože mu celostátní konference v listopadu vyslovila podporu, lidovečtí senátoři koncem října vyzvali Čunka, aby se vzdal vládních i stranických funkcí. A na tom zatím nic měnit nehodlají.

"Znáte stanovisko senátorů. Nebudeme to dále komentovat. To se musí vybojovat uvnitř strany," říká senátor Petr Pithart. Stejně reaguje Adolf Jílek, šéf senátorského klubu KDU-ČSL. "Dal jsem si do konce roku bobříka mlčení. Jestliže někdo hledá vnitřního nepřítele Jílka..." říká a nepřímo tím potvrzuje, že uvnitř KDU-ČSL to pěkně skřípe.

Předsednictvo ležící spící
"Zamrzlá, částečně nefunkční struktura KDU-ČSL, kdy větší množství času a úsilí zabírá diskuse o okolnostech působení Jiřího Čunka, a nikoliv smysluplná práce na tématech, která je třeba řešit," popisuje poslanec Pavel Severa aktuální stav své mateřské strany. Jeden nejmenovaný lidovec charakterizoval situaci jedním slovem: bezvládí.

Podle politologa Stanislava Balíka je současné předsednictvo KDU-ČSL nejslabší od roku 1990. "Působí amatérsky. To se například projevilo, když návrat Čunka do vlády oznámili koaličním partnerům jako hotovou věc a nekonzultovali to s nimi," vysvětluje Balík. "Situace po odstoupení Čunka a jeho návratu byla nestandardní. Považoval jsem za lepší, kdyby se vedla koaliční jednání, ale byl to menšinový názor," říká k tomu Jan Kasal.

Předsednictvo KDU-ČSL je navíc téměř neviditelné. "Když se útočilo na premiéra Topolánka, mnoho členů ODS se k tomu vyjadřovalo a podpořilo ho. Stejně tak v případě útoků na Jiřího Paroubka," srovnává politolog Just akčnost vedení lidovců a ostatních stran.

Kasal tvrdí, že "předsednictvo, které si k sobě Čunek vybral, mu neumělo pomoct. Nás ostatní o pomoc nežádal a spoléhal na sebe a na své nejbližší okolí."

Místopředseda Hošek se brání tím, že v průběhu řešení kauzy Čunek média dávala prostor spíše Čunkovým odpůrcům než příznivcům. "Kasala, Severu a Kalouska lidé znají. Hoška ne," míní Hošek.

Kudy, bože, kudy?
Na páteční celostátní konferenci lidovci mimo jiné odhlasovali, že stranický sjezd na jaře 2008 bude programový.

Kromě toho, že jsou nejednotní a mají slabé vedení, jsou lidovci nad propastí obsahovou. "O naše tradiční voliče nechceme přijít, ale nedaří se nám oslovit voliče mimo tvrdé jádro. Nevím, kam se v tuto chvíli vydat," říká Kasal.

Podle místopředsedy Hoška si na sjezdu musí straníci jasně říct: kdo jsme a co jsme. Evidentně to totiž nevědí.

"Z našich průzkumů jasně vyplynulo, že KDU-ČSL je pro voliče nesrozumitelná a neuchopitelná. Předseda Lux provedl modernizaci strany a vytyčil směr: stát se odnoží evropského křesťanskodemokratického proudu, otevřít se a jít za hranice provinciální politiky. Překlenout, že u nás je málo aktivních katolíků, ale je zde řada lidí, kteří nežijí jen materiálním způsobem života. Tuto rukavici ale KDU-ČSL nikdy nezvedla," charakterizuje obsahovou vzduchoprázdnost sociolog Jan Hartl, šéf agentury STEM.

Podle politologa Josefa Mlejnka se lidovci dělí vymezováním, zda mají blízko k ODS nebo k ČSSD, ale neprobíhá u nich vlastní intelektuální život.

Také historik a lidovec Michal Pehr, jenž je autorem prací o dějinách křesťanskodemokratické politiky u nás, označuje za největší problém strany nezabývání se programovými otázkami. "Představitelé se utápějí v malicherných sporech, nezvládají politický marketing a málo přemýšlejí, jak se stát přitažlivějšími a získat více hlasů," říká Pehr.

Bezradnost KDU-ČSL potvrzuje i fakt, že si zvolila předsedu, jenž si užil svých 15 minut slávy za to, jak "zatočil" s romskými neplatiči, ale koncepci a vizi strany nepředstavil. Miroslav Kalousek k tomu po loňské volbě Jiřího Čunka podotkl: "K dnešní politické realitě patří, že byl zvolen kandidát, který jako jediný neřekl, kudy by se strana měla ubírat dál."

Podle místopředsedy Macka Čunek charizma a potenciál má, jenže ho neměl možnost rozvinout kvůli mediálním útokům. Místopředseda Hošek doplňuje, že Čunek tvoří politický koncept strany za chodu a na dubnovém sjezdu ho předloží.

Scénáře spiklenecké
Pozoruhodnou situaci uvnitř KDU-ČSL dokresluje, jak se řadoví členové strany zejména z regionů kolem Čunka semkli. "Ať hodí na bratra Čunka kamenem, kdo z bývalých a nynějších vysokých lidovců je bez viny," píše na lidoveckém diskusním fóru Vladimír Hubálovský z KDU-ČSL v Bruntálu. Řada lidovců je přesvědčena, že kauzu Čunek kdosi rozpoutal záměrně, aby zaútočil na jejich stranu. A jelikož ten „kdosi“ je neznámý, spekuluje se o několika verzích.

Ta první říká, že pět let staré podezření z braní úplatku vytáhl na Čunka někdo zevnitř strany, kde vůči sobě bojují dvě zmíněná křídla a vyřizují si účty. Druhá verze zní: stojí za tím část ODS, neboť trestní oznámení na Čunka podal bývalý ministr ODS, právník Jiří Novák, a někteří modří politici nemohou zapomenout, že se nedostali do vlády, a snaží se koalici oslabit. O politické objednávce kauzy Čunek hovoří také senátor Jaromír Štětina a poukazuje na "dlouhodobost, kampaňovitost a usilovnost diskreditace Jiřího Čunka".

Rovněž premiér Topolánek nazval minulý týden dění kolem Čunka v posledních měsících honem na čarodějnice. "Ten hon je neskutečný," řekl v Radiožurnálu.

Zbývá ještě jedna verze, ta nejjednodušší: že podezření z úplatku jinak rezonuje v regionálním měřítku a jinak v celostátním, Jiří Čunek má skutečně máslo na hlavě a svou nedůvěryhodně působící obhajobou si situaci ještě zkomplikoval.

Co tedy bude s KDU-ČSL a jejím předsedou dál? Podle informací MF DNES Čunek na ministerstvo pro místní rozvoj stále dochází a je pravděpodobné, že se tam vrátí. Je také možné, že zelení, kteří chtějí odejít z vlády, pokud by se do ní Čunek vrátil, uberou na nekompromisnosti. Na jejich předsedu podal anonym trestní oznámení kvůli podezření z daňového úniku a tento týden čeká "grilování" Martina Bursíka.

Paradoxem je, že slabý Čunek a slabá KDU-ČSL vyhovuje všem. Opozici, která má snadný terč pro kritiku a vyslovování nedůvěry vládě, ostatním koaličním stranám, jež mohou na lidovce tlačit v případě, že chtějí ve vládě něco prosadit, a dokonce i straně lidové, kde si dnes každý může dělat, co chce.

. BLOUDĚNÍ KDU-ČSL

Očima politologů

Stanislav Balík
KDU-ČSL je v evidentní krizi. Selhává personálně, takticky i strategicky. Čunek se jako regionální politik nenaučil zvládat vysokou politiku. Lidovci spoléhají na své tvrdé jádro a neumějí se otevřít.

Josef Mlejnek
KDU-ČSL je jako loď s malou dírou. Už dlouho do ní teče. Strana vymírá a slogan Klidná síla je dnes mimo. Oslovuje veřejnost způsobem: Nebojte, my vlastně žádní katolíci nejsme. Doma jsou pak velcí katolíci a navenek jim jde o sociální blaho. Potácejí se mezi ODS a ČSSD.

Petr Just
Čunek by udělal lépe, kdyby byl odstoupil na jaře. Dnes by se mohl vrátit jako očištěný člověk. Obviněn už sice není, ale Čunkova kauza je širší a nedořešená jako podezření z podplacení Marcely Urbanové. To škodí vládě i KDU-ČSL. Lidovci mají předsednictvo, které není vidět, a strana je nejednotná.

Pavel Šaradín
V roce 2004 lidovci vsadili na ODS a nehledali program. Dnes je citelný útlum programový i personální. Slabý předseda bez programu vyhovuje jednotlivým křídlům uvnitř strany. Neumějí dělat politický marketing. Chtějí-li uspět v krajských volbách, v čele by měli mít předsedu nezatíženého aférami.


Největší problémy
1. Slabé vedení. Čunek nemá jasnou vizi, kam chce stranu vést. Není typem vůdce, jenž zavelí a strana ho následuje. Jemu blízcí místopředsedové ho navíc nebyli schopni dostatečně bránit.

2. Programové vzduchoprázdno. V loňských parlamentních volbách lidovci neuspěli. Chybí jim tah na branku, jasné a srozumitelné téma, které osloví i jiné než tradiční voliče.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nejteplejší den roku trávili lidé také na u brněnské přehrady. (1. srpna 2017)
O víkendu do Česka dorazí tropy, pak se mírně ochladí a přijdou bouřky

Česko o víkendu znovu zasáhnou tropické teploty přesahující třicítku. V neděli bude na jihovýchodě Moravy až 34 stupňů, poté se mírně ochladí a objeví se...  celý článek

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

Volební lídr STAN Jan Farský na programové konferenci
Učitelům slibuje STAN 45 tisíc měsíčně, občanům jednodušší zákony

S cílem získat 7 až 10 procent hlasů jde do letošních parlamentních voleb hnutí Starostové a nezávislí. „Sedm je základ, deset by byl úspěch,“ řekl iDNES.cz...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.