Nyní se této myšlenky chopila první česká politická strana. Lidovci do svého volebního programu, který v úterý oficiálně představí a který má MF DNES k dispozici, napsali, že navrhují zahájit diskusi o elektronickém hlasování ve volbách.
"Hledáme možnosti, jak maximalizovat volební účast, včetně možnosti, že by lidé mohli hlasovat i prostřednictvím internetu," řekl v pondělí šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek.
Zpočátku by se podle experta lidovců v oblasti informačních technologií Jaroslava Poláčka takto hlasovalo na regionální úrovni, a kdyby systém dobře fungoval, mohl by se pak využít i pro celostátní volby.
Poláček poukazuje na zkušenosti s elektronickým bankovnictvím, kde lidé dostávají od bank speciální klíč, díky němuž se mohou dostat ke svému účtu na internetu a který nikdo jiný nezná.
"Kdyby se lidé přihlásili tímto klíčem, vlastně by se legitimovali podobně jako ve volební místnosti a samotné hlasování by pak bylo na jiné internetové stránce," uvedl Poláček. Lidé by přitom mohli i dál hlasovat osobně ve volební místnosti.
Zůstane hlasování anonymní?
Specialista v oblasti informačních technologií, správce počítačové sítě Jan Čihák, upozorňuje na úskalí návrhu lidovců.
"Kdyby se volilo přes internet, nelze stoprocentně zaručit, že hlasuje právě ten, kdo hlasovat má a ne někdo jiný, kdo zná přístupová hesla. A nelze stoprocentně zaručit anonymitu takového hlasování," řekl Čihák. Každý počítač má totiž svou "adresu" a šlo by zjistit, odkud se hlasovalo.
Konkurenční strany nápad lidovců rovnou neodmítají. "V dlouhodobé perspektivě to považuji za možné, nejsem si ale jist, zda by to bylo možné již při současném stavu informačních systémů," řekl místopředseda ODS Petr Nečas.
I šéf poslanců sociální demokracie Michal Hašek považuje návrh KDU-ČSL za možný, ale schůdný až někdy v budoucnosti. Za lepší variantu považuje umožnit korespondenční volbu, tedy hlasování poštou - krajanům v zahraničí, ale i voličům, kteří žijí v Česku.
Zelení: Volme už od šestnácti
S jiným návrhem, jak dostat více lidí k volbám, přichází Strana zelených. "Mladí lidé mají už dost rozumu na to, aby mohli jít volit už v šestnácti letech místo osmnácti," navrhuje šéf zelených Martin Bursík. A argumentuje, že podobnou věc už nedávno vyzkoušeli v místních volbách ve Vídni. Právě zelení by na tom nejspíš vydělali, mají totiž příznivce často právě mezi mládeží.
Političtí soupeři jsou si toho vědomi, a tak reagují na návrh rezervovaně. Občanský demokrat Nečas nápad Strany zelených rovnou odmítl. A lidovec Kalousek řekl, že by schválení změny ústavy, která by snížení věku voličů umožnila, musela předcházet dlouhá diskuse.
Byli to přitom právě lidovci, kteří dříve uvažovali i o tom, že by lidé hlasovali i za své děti. Brzy ale od tohoto nápadu ustoupili.
I letošní volby už ale mohou být podle upravených pravidel. Už na březnové schůzi bude Sněmovna schvalovat návrh, aby lidé mohli více zamíchat pořadím na kandidátkách. Mohli by totiž dávat čtyři místo dvou preferenčních hlasů a posunout nahoru své oblíbené politiky.
