CYril Svoboda pár minut před tím, než oznámil rezignaci z čela KDU-ČSL k dnešnímu dni.

CYril Svoboda pár minut před tím, než oznámil rezignaci z čela KDU-ČSL k dnešnímu dni. | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Lidovci budou hledat záchranu na sv. Václava. Svoboda míří do diplomacie

  • 115
Cestu k záchraně v politice budou lidovci hledat na volebním sjezdu 28. září, tedy na svátek sv. Václava. Cyril Svoboda míří po rezignaci z funkce šéfa strany do diplomacie. "Mám stálý pracovní poměr na ministerstvu zahraničí," řekl Svoboda. Jen přes léto stranu povede místopředsedkyně Michaela Šojdrová.

Tradičně lidovci na sjezdech zpívají svatováclavský chorál se slovy: "Nedej zahynouti nám, ni budoucím." Tato slova budou na sjezdu ve Žďáru nad Sázavou pro KDU-ČSL více než aktuální. Volby pro lidovce skončily debaklem, když získali jen 4,39 procenta hlasů a vypadli ze Sněmovny.

Cyril Svoboda kvůli tomu rezignoval hned v úvodu dnešní mimořádné celostátní konference lidovců a sklidil velmi vlažný potlesk. Jeho odchod brali všichni jako nutnost.

Důvodem debaklu podle něj bylo, že KDU-ČSL voliči potrestali jako "stranu establismentu" (ve volbách ztratili hlasy i sociální demokraté a ODS). "Ztratili jsme tradiční hlasy katolických voličů a nedostali jsme hlasy voličů nerozhodnutých," řekl Svoboda. Podle něj také strana podcenila rostoucí fenomén internetu.

Přestanou být stranou jenom pro katolíky?

Dosavadní první místopředsedkyně strany Michaela Šojdrová iDNES.cz řekla, že chce stranu vést jen do sjezdu, na něm kandidovat nebude. "Uvědomuji si, že nejsem nová tvář," uvedla Šojdrová. Řekla to i kolegům na celostátní konferenci. Ve straně tak bude jen jakousi "letní královnou".

Michaela Šojdrová na celostátní konferenci lidovců po volbách, v nichž vypadli ze Sněmovny. (6. 6. 2010)

Část KDU-ČSL přišla hned po volbách s výzvou Olomoucké artikuly, v níž požaduje přeměnu ze strany katolíků ve stranu otevřenou všem, kteří prosazují křesťanské a demokratické hodnoty. Situaci strany označují za klinickou smrt.

"Požadujeme obměnu vedení na všech úrovních strany jako přijetí zodpovědnosti nejen za výsledek voleb, ale za celou dosavadní politiku strany," napsali do výzvy, kterou k dnešnímu dni podepsaly více než tři stovky straníků. Jeden ze signatářů, europoslanec Jan Březina, ale nevyslyšel své kolegy, ať se pokusí stranu převzít.

"Všichni by to brali tak, že jsem zhrzený a snažím se o revanš," řekl iDNES.cz Březina, který loni se Svobodou prohrál souboj o šéfa strany. Straničtí kolegové také marně přemlouvali Věru Luxovou, vdovu po bývalém předsedovi Josefu Luxovi - ale ona sama se nepovažuje za vůdčí typ.

Lidovci po volbách řeší velmi prekérní problém, nejenže už nemají poslance, ale svým sídlem v centru Prahy, domem Charitas na Karlově náměstí, ručí za půjčku, kterou si před lety vzali u České spořitelny.

Dům dali do zástavy za hypoteční úvěr ve výši 66 milionů korun. Z původního úvěru 66 milionů korun má strana podle výroční zprávy o hospodaření za loňský rok splatit ještě 33,5 milionu korun. (Zachrání lidovci sídlo strany? Svoboda navrhl, ať dluh zaplatí členové) "Zadáme si audit hospodaření a pak rozhodneme, co dál," řekl iDNES.cz Šojdrová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video