„Takové už je Expo,“ říká smířlivě Petr Švec, tajemník Národní sítě Zdravých měst, jednoho z ohodnocených projektů, které usiluje o zdravý život ve městech v souladu s ochranou životního prostředí.
„Myslím, že o pozitivní informace není žádný velký zájem,“ soudí Radka Rajšlová ze Severočeské vodárenské společnosti, která byla oceněna za oživení řek Labe a Nisa, považované v osmdesátých letech za mrtvé toky. Třetím vítězem je Centrum Čistší produkce, které navrhuje malým a středním podnikům ekologicky šetrnější výrobní postupy.
Ministr životního prostředí Miloš Kužvart, který ekologický den u českého pavilonu zahájil přípitkem se sklenicí čisté vody, ale nevidí v relativně malém zájmu o prezentaci tří „zelených“ projektů nic divného. „Lidé, kteří sem chodí, jsou velmi reprezentativním vzorkem populace. Také bych si rád poslechl dobrou muziku,“ usmívá se Kužvart. Dodává, že ten, kdo přišel se zájmem o životní prostředí, se určitě dozvěděl zajímavé informace. „Všechny tři projekty jsou významným prostředkem ke zlepšování životního prostředí nejen v České republice, vždyť Labe teče do Německa,“ říká Kužvart.
Do soutěže o Světový projekt Expo 2000 bylo nominováno celkem 244 projektů, z nichž mezinárodní komise vybrala 126 vítězných, z toho tři z Česka. „Myslím, že je to velký úspěch, je to světové ohodnocení. Určitě to něco znamená. Například Irsko má jen jedno ocenění,“ říká generální komisař české účasti na světové výstavě Václav Bartuška. „Máme být nač hrdí,“ dodává ministr Kužvart.
Také zástupci oceněných projektů si vítězství pochvalují, i když mnoho návštěvníků více zajímalo to, jestli je pivo dobře vychlazené a co dalšího zahraje cimbálová muzika. „Mluvili jsme s ministrem Kužvartem i zástupci německého ministerstva životního prostředí. Je to pro nás naděje na získání dalších peněz,“ říká Radka Rajšlová ze Severočeské vodárenské společnosti. Firmu založilo 440 měst a obcí, kterým se podařilo za několik let vybudovat desítky čistíren odpadních vod za více než tři miliardy korun. Kromě českých obcí a institucí přispěly na stavby také německé úřady, města i Evropská unie.
Rovněž Petr Jarchovský, který ve svém podniku Provio v areálu památkově chráněné pevnosti Josefov v Jaroměři zavedl program čistší prudukce, se na prezentaci v Hannoveru dívá pragmaticky. „Ekologická ocenění jsou dobré pro mé vztahy s německými partnery. Tam registrují ekologické normy mnohem více než u nás,“ tvrdí majitel podniku obchodujícího s chlazenými a mraženými potravinami.
Díky ekologickým programům a programu na zvyšování kvality se v Proviu mimo jiné podařilo snížit spotřebu pohonných hmot o pět procent, odpadní teplo z velkokapacitních mrazáků zase využívá na ohřívá užitkové vody a vytápění objektu. „Myslím, že tak ročně ušetřím více než milion korun,“ odhaduje Jarchovský. „Ale nepřímé zisky, jako například to, že jsme nikdy neplatili žádné pokuty, se nedají ani vyčíslit.“
Světová výstava je letos hodně zaměřená na životní prostředí a jednotlivé pavilony se předhánějí v tom, který z nich je ekologičtější. Kromě specializovaných „ekologických“ stánků, kde se například ukazují různé druhy získávání energie, má téměř každý národní pavilon aspoň kousek přírody ze své země. Na střeše holandského objektu se otáčejí vrtule větrných elektráren, Japonci postavili svůj objekt celý z papíru, z něhož pak chtějí vyrobit učebnice, dokonce i buňky se záchody rozmístěné po celém areálu Expa jsou vyrobeny z recyklovaných krabic od nápojů. Ani český pavilon nezůstal pozadu, je vyroben z přírodních, obnovitelných či recyklovatelných materiálů.
„Je to tu velmi příjemné,“ říká u českého pavilonu starší německý manželský pár. Právě dopili svá piva a cimbálovka má zrovna přestávku. Vstanou, chvilku listují v brožurách Severočeské vodárenské společnosti, pak je vrátí na stůl a pomalu odcházejí.
