Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidem ve Vsetíně hrozí vystěhování z „čunkodomků“, dluží městu za nájem

  13:58aktualizováno  13:58
Radnici ve Vsetíně došla trpělivost s neplatiči nájemného a pokud dluhy nezačnou splácet, nechá je vystěhovat. Mezi dlužníky, kteří městu dluží za nájem celkem 13 milionů korun, jsou bezdomovci, lidé bez příjmů a čelící exekuci a také romské rodiny z lokality Poschla. Do této čtvrti je přestěhovalo bývalé vedení města v čele s nynějším senátorem Jiřím Čunkem.

Romům, kteří žijí v kontejnerových domech na okraji Vsetína, hrozí kvůli dluhům na nájemném vystěhování. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Mezi lidmi, kterým hrozí vystěhování, je i Veronika Dunová. Bydlí na okraji Vsetína v lokalitě Poschla ve dvoupokojovém bytě kontejnerového žlutooranžového domu. Spolu s ní v tomto "čunkodomku" žije dalších sedm členů rodiny.

Všichni jej asi budou muset opustit, protože městu dluží za nájem. "Splátkový kalendář mi nedali a řekli, že se musím vystěhovat," rozčileně uvedla Dunová.

Vsetínská radnice chce dluhy na nájemném tvrdě vymáhat. "Musíme urychlit splácení," potvrdila místostarostka Vsetína Květoslava Othová. V minulosti totiž město dohodlo neplatičům nízké splátky. "Za těchto podmínek by umořování dluhu trvalo desítky let," dodává.

Město chce vydávat nové smlouvy jen na dobu určitou. Jejích součástí má být i tzv. exekutorský zápis. Na jeho základě může radnice v případě nesplácení dluhů podat návrh na vyklizení bytu.

"Získání souhlasu od soudu trvá v případě podávání žaloby i několik let a dluhy se tím pádem navyšují. Zmíněným opatřením se administrativa výrazně časově zkrátí," vysvětlila Othová.

Většina nájemníků nemá z čeho dluh zaplatit

Jenže je tu jeden problém. Velká část obyvatel Poschly je nezaměstnaných, takže nebudou mít z čeho splatit dluh. Proto hrozí, že skončí na ulici nebo v azylových domech. Navíc si stěžují, že bydlení v "čunkodomcích" je drahé.

Romům, kteří žijí v kontejnerových domech na okraji Vsetína, hrozí kvůli dluhům na nájemném vystěhování. Na snímku Veronika Dunová.

"Platím osm tisíc korun měsíčně za nájem a energie a ještě mám splácet? Nevím z čeho," rozčiluje se Dunová, která se do Poschly dostala po vystěhování z pavlačového domu ve Vsetíně v roce 2006.

"Vůbec nám tehdy neukázali, kam se budeme stěhovat. Když jsem sem poprvé přišla, brečela jsem. V zimě teče po stěnách voda, máme mokré koberce a všude je plíseň," tvrdí Dunová.

Se stížnostmi souhlasí vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Podle ní byl totiž přesun Romů z centra města a ze Vsetína drahý a neúčelný pokus, který má pro vystěhované rodiny katastrofální následky. (více na toto téma čtěte zde)

Agentura přestěhování vsetínských Romů kritizuje

Agentura zároveň vypracovala studii, ve které razantně odsoudila přesídlení vsetínských Romů na Jesenicko a Prostějovsko. Řada lidí tehdy totiž skončila nejen v kontejnerových domech na okraji města, sedm desítek osob se stěhovalo do jiných okresů.

"Postup města měl pro rodiny katastrofální důsledky. Jejich sociální situace se zhoršila, všem hrozí exekuce a vystěhování," upozornil mluvčí agentury Václav Zeman. Agentura hodlá prezentovat Vsetín jako odstrašující příklad.

Senátor a bývalý starosta Vsetína Jiří Čunek, který byl iniciátorem stěhování Romů, si ale stojí za svým. "Informace od agentury jsou polopravdou a účelovou věcí. Jsem přesvědčený, že studii dělali lidé, kteří neví, co posuzují," zlobí se Čunek.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Čech zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí Lipna

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí lipenské přehrady na Českokrumlovsku. Většina poruch už se...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.