James Bowler z univerzity v Melbourne a jeho kolegové znovu analyzovali fosilní pozůstatky nalezené před třiceti lety u jezera Mungo na jihozápadě státu Nový Jižní Wales.
Nálezy pocházejí především ze dvou pohřebišť nesoucích stopy červené hlinky, což vědci považují za důkaz rituálního pohřbu, a první stopy zpopelňování těl.
Kosterní pozůstatky umožnily vědcům získat vzorek kyseliny deoxyribonukleové (DNA) těchto prehistorických lidí.
Význam těchto objevů však nemohl být přesně odhadnut kvůli problémům s datováním, nálezy byly původně zasazovány do doby před 20 až 62 tisíci lety. "Tato pochybnost je už odstraněna," ujišťují vědci.
Nové datování ukázalo, že lidé žili v oblasti od doby, která začala před 50 tisíci lety, zároveň nebo krátce po první kolonizaci severu a západu Austrálie. Obě pohřebiště spadají do doby před zhruba 40 tisíci lety.
"Homo sapiens byl schopen přizpůsobit se zhoršení klimatu na nejsušším kontinentu na světě," zdůrazňují australští vědci.
