„Na českém trhu máme nedostatek pracovních sil, proto je zvláštní, že tu máme skupiny osob, které se nedokážou uchytit na pracovním trhu. Jednou z nich jsou lidi s nízkou kvalifikací, tedy tací, kteří mají základní nebo neukončené střední vzdělání. Proto jsme chtěli tuto skupinu zmapovat,“ vysvětlila Klára Kalíšková z IDEA.
Nízkovzdělaní v číslech
|
V České republice se nachází pouze necelých sedm procent lidí se základním vzděláním, evropský průměr přitom činí 23 procent. V České republice se často jedná o starší osoby, proto se počet nízkovzdělaných lidí v posledních letech s jejich odchodem do důchodu neustále snižuje a číslo je relativně malé.
Problém je, že se situace může otočit. Přibývá totiž mladých lidí, kteří nedostudují školu.
„Mezi mladými, kterým je 20 až 24 let, má deset procent z nich základní vzdělání, před šesti lety to přitom bylo jen osm procent. Uvědomují si, že situace na trhu práce je příznivá a že když odejdou ze školy, mají velkou šanci najít si zaměstnání. Trend snižujícího se počtu osob se základním vzděláním se tedy může časem obrátit,“ varuje Kalíšková.
Jenže ani když mladí lidé odejdou ze školy, práci si spousta z nich nehledá, pracuje jich pouze 40 %. Starší lidé často zase uvedli, že nepracují, protože jim skončila smlouva v předchozím zaměstnání a jiné si nenašli.
„Zjistili jsme, že nízkovzdělaní lidé nemají motivaci najít si práci, protože si uvědomují, že polovina jejich potenciální hrubé mzdy bude odvedena na daních nebo bude ztracena na dávkách, které dosud dostávali. Také se obávají nákladů spojených s ošacením do práce, jízdným nebo péčí o děti,“ říká Kalíšková.
Nižší daně pro lidi s nižším vzděláním?
Aby se situace změnila, je podle ní proto nutné snížit daňové sazby pro osoby se základním vzděláním, rozšířit finančně dostupnou péči o děti, nastavit pružné pracovní podmínky.
„Také je důležité se soustředit na to, aby mladí lidé přestali předčasně ukončovat vzdělání. Je proto nutné přijít s kvalitními a atraktivními obory na odborných učilištích, vymyslet zajímavé vzdělávací programy,“ dodala Kalíšková.
Nejhorší je situace v Ústeckém kraji, kde loni nedokončilo vzdělání asi šestnáct procent mladých lidí. Ještě v roce 2013 to přitom bylo devět procent.
„V Česku máme nízkou míru předčasných odchodů ze vzdělání. V Praze Eurostat vykazuje nejnižší míru odchodů v Evropské unii s poznámkou, že je to až nedůvěryhodně nízké číslo, kdežto Ústecký kraj je mezi pěti nejhoršími regiony,“ uvedl Roman Matoušek z vládní Agentury pro sociální začleňování.
Druhý nejslabší region v Česku pak představují kraje Jihočeský a Plzeňský. Předčasné odchody tam dosahuje sedmi procent. Agentura provedla v Ústeckém kraji výzkum, v němž se na předčasné odchody ze škol zaměřila.
Za zhoršení mohou i státní maturity, míní expert
Podle zástupců Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) dvě třetiny mladých studují v maturitních oborech. „Z našich propočtů vyplývá, že předčasný odchod je způsoben tím, jak naběhla státní maturita. Je otázka, jestli je přiměřená tomu, co očekáváme od vzdělávání v odborném školství,“ uvedl Jiří Vojtěch z NÚV.
Podle Matouška není jasné, jestli by se situace měla řešit vracením mladých lidí do škol nebo je spíš posílat do zaměstnání.
„Činnost škol, úřadů práce, poraden, terénních pracovníků a neziskových organizací navíc není koordinovaná a tříští se. Problematiku mají na starosti resorty školství a práce,“ dodal.
