Privilegovaní přitom nevyšli z šetření zrovna nejlépe. Psychologové z univerzit v kalifornském Berkeley a v Torontu u nich zjistili větší sklon k lhaní, nečestnému jednání a uzurpování si výhod na úkor ostatních lidí.
Výzkum měl sedm fází. Opíral se jednak o pozorování lidí skrytou kamerou, jednak o průzkum veřejného mínění a další laboratorní studie. Sociální psycholog Paul Piff s kolegy z Institutu pro osobnostní a společenský výzkum dospěli k závěru, že "sobectví je v prostředí společenské elity výraznějším motivem jednání". V důsledku toho se "bohatí" dopouštějí většího množství přestupků než lidé, kterým to obavy nedovolí.
"Sobectví je v některých kruzích akceptovanou společenskou normou," napsali badatelé s tím, že se jim podařilo potvrdit souvislost mezi společenským postavením a sklony k chamtivosti. Právě tento faktor přispívá k rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými, které zažívá celá vyspělá západní společnost.
Automatické zvyšování nároků
PRESTIŽNÍ MAGAZÍN. O výsledcích studie informoval odborný magazín PNAS.
Studie zapracovává také výsledky předchozích bádání, podle nichž vyšší střední vrstva věnuje menší pozornost emocím i životním okolnostem druhých, a obecně vykazuje méně altruismu a nezištnosti než lidé ve spodních patrech společnosti. "Pokud se vám podařilo v životě proniknout nahoru, začnou se vám automaticky zvyšovat životní nároky a věnujete daleko více pozornosti sobě samým," řekl Piff britskému deníku Guardian, který o výsledcích studie informoval. "Vaše prostředí vás totiž lépe chrání před důsledky vašich činů, takže přestanete vnímat rizika bezohlednosti. Máte prostě více zdrojů a více peněz na právníky, a jste tudíž nezávislejší na druhých lidech," dodal badatel.
První studie zahrnovala především pozorování badatelů, kteří se skryli u křižovatky v Bay Area v San Francisku, kde museli řidiči dávat přednost. Psychologové zaznamenávali na stupnici od jedné do pěti model auta, věk řidiče a celkový dojem z vozu. Na 12,4 procenta řidičů nečekalo podle předpisů a prosvištělo před ostatními auty. Více než jedna třetina z nich tak učinila v luxusních vozech SUV, zejména značkách Mercedes, BMW a Toyota Prius , zatímco v "lidových vozítkách" se přestupku nedopustilo ani deset procent provinilců.
Poté badatelé zkoumali, zda řidiči zastaví na přechodu. Zpomalovali především řidiči v nejlevnějších a nejpomalejších autech, zatímco drahá auta v 45 procentech případů vjela na zebru bez ohledu na procházející lidi.
Lež pro padesát dolarů navíc
Ve snaze potvrdit tato pozorování psychologové na vzorku obyvatelstva prováděli laboratorní testy. Z nich vyplynulo, že s výší společenského postavení roste schopnost lhát a podvádět kvůli penězům, a dokonce třeba si jen brát plnými hrstmi sladkosti, které měly být určeny pro děti v sousední laboratoři. "Bylo to neuvěřitelné. Bohatí si posloužili dvakrát častěji než chudí," řekl Piff.
POKUŠENÍ. Podle psychologů mu častěji neodolají ti, kdo mají více.
V rámci další ze studií měli účastníci testu přečíst povídku, v níž hlavní postava krade. Testovaní pak měli upřímně odpovědět, zda by udělali totéž. Jejich schvalování krádeže rostlo se společenskoekonomickým statusem, vzděláním i profesí. V jiné studii měli lidé hrát na počítači kostky, a sami pak zaznamenat své konečné skóre s tím, že za nejlepší výsledek bude vyplaceno 50 dolarů. Ačkoli maximální skóre bylo 12, movití účastnící studie uvedli ve snaze získat tuto zanedbatelnou prémii 14 a v jednom případě i 15 bodů.
V posledním a klíčovém experimentu měli dotazovaní snést argumenty ve prospěch chamtivosti. Úkolem bylo napsat aspoň tři dobré věci, které s sebou tato vlastnost nese, a poté rozhodnout, zda by byli schopni takového jednání. V tomto testu dopadli bohatí i chudí vyrovnaně. Psychologové to přičítají skutečnosti, že byli na alternativu špatného chování dopředu připraveni. "Bohatí a chudí se vůbec neliší sklonem k neetickému jednání, avšak zřetelné rozdíly registrujeme ve spontánní připravenosti využít šanci a obejít pravidla. Ta je u dobře situovaných zřetelně vyšší," uzavřeli badatelé.
Jistou slabinou studie je to, že se opírala pouze o šetření mezi Američany, a každého ze sedmi experimentů se účastnilo něco mezi stovkou až dvěma stovkami účastníků. Piff je nicméně přesvědčen, že výsledky jsou platné i pro jiné společnosti.
Přeložil: Rostislav Matulík, editor MF DNES
