Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé z Talibanu můžou do vlády

  21:01aktualizováno  21:01
Politický vůdce Severní aliance Burhánuddín Rabbání vůbec poprvé připustil přítomnost některých umírněných členů Talibanu v budoucí afghánské vládě. Stalo se tak krátce před zahájením průlomové konference o budoucnosti Afghánistánu v německém Bonnu. Podle pozorovatelů Rabbání touto nabídkou olivové ratolesti Talibanu výrazně napomohl možnému úspěchu jednání.

V Bonnu se od úterý budou vůdci soupeřících afghánských frakcí snažit za zprostředkování OSN vybrat patnáctičlennou přechodnou vládu, jež by převzala správu země do doby, než bude zvolen řádný kabinet.

Očekává se, že rokování budou krajně složitá, neboť v jedné z nejchudších zemí světa panuje silná náboženská a etnická rivalita a nevraživost mezi jednotlivými vůdci i národy. Zvláště mezi Paštuny, kteří tvořili základ Talibanu, a Severní aliancí, představovanou Tádžiky, Uzbeky a Hazáry.

Někteří analytici soudí, že poslední výroky Rabbáního, jehož svět nadále uznává jako hlavu země, by mohly k národnímu usmíření výrazně přispět.

DÁLE ČTĚTE

Sunday Times: na řadě je Somálsko

Severní aliance pobila stovky zajatců

Rabbání v Kábulu dále zdůraznil, že o možné účasti ve vládě lze uvažovat pouze u těch představitelů Talibanu, kteří budou shledáni nevinnými a kteří budou mít podporu Velké džirgy, tradičního afghánského sněmu kmenových stařešinů. "Je ovšem zcela vyloučeno, že by v budoucí afghánské společnosti mohl Taliban sehrávat roli společenské organizace nebo politické strany," dodal Rabbání.

Prezident a vůdce největší opoziční frakce Džamíate islámí se v poslední době snaží rozptýlit obavy Paštunů, že Severní aliance se po obsazení Kábulu nebude chtít s nimi rozdělit o moc.

V sobotu třeba v rozhovoru pro britský The Daily Telegraph uvedl, že pokud se afghánské frakce v Německu shodnou na přechodném vůdci země, je připraven odstoupit.

"Přijmu rozhodnutí bonnské schůzky, nemám žádné osobní ambice," prohlásil Burhanuddín Rabbání. Zároveň však dodal: "Toto setkání bude jen prvním krokem, nepochybně bude velmi užitečné a slibné, ale doufáme, že to bude poslední schůzka mimo Afghánistán."

Tou nejdůležitější otázkou, kterou si nyní Afghánci kladou, je, zda dlouholetí rivalové dokážou v budoucnu společně vládnout. Někteří o tom pochybují. I proto se velká pozornost upírá k Muhammadu Záhirovi šáhovi, bývalému králi. Mnozí soudí, že právě on by alespoň na přechodnou dobu mohl představovat sjednocující faktor.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.