Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé z Ostravska jsou odolnější vůči smogu. Mají aktivnější jeden gen

  16:39aktualizováno  16:39
Vědci specializovaní na vliv škodlivin v ovzduší na zdraví přišli s velmi překvapujícím zjištěním. Lidé na Ostravsku mají ve srovnání s obyvateli Prahy aktivnější gen, který odbourává smog. Přičítají to právě tomu, že jejich organismy se s nadlimitními hodnotami nečistot potýkají mnohem častěji.
Lidé z Ostravska jsou pravděpodobně vůči smogu odolnější než obyvatelé jiných částí České republiky

Lidé z Ostravska jsou pravděpodobně vůči smogu odolnější než obyvatelé jiných částí České republiky | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Velkou část Moravskoslezského kraje už déle než týden sužuje smog, lidem zejména na Ostravsku a Karvinsku hrozí zhoršení zdraví. Zároveň ale vědci přišli se zjištěním, že se lidé na Ostravsku právě kvůli tomu, že jsou trvale vystaveni vysokým koncentracím hlavně karcinogenních polyaromatických uhlovodíků, dokázali těmto jedům ve velké míře přizpůsobit.

Co vědci zjistili

Ostravané mají dle vědců v těle kvůli velkému množství karcinogenů v ovzduší reparační gen s vyšší aktivitou než třeba Pražané. Díky tomu jsou odolnější vůči smogu.

Vědci to zmíní 21. 11. na semináři v hotelu Clarion v Ostravě.

"Zjistili jsme, že u lidí žijících v Ostravě vykazuje jeden z reparačních genů, které zajišťují opravu DNA, vyšší aktivitu než u Pražanů," říká Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

Organismus se na smog snaží adaptovat

Spolu s kolegy, kteří v minulosti zkoumali dopady jedů v ovzduší na zdraví vybraných skupin lidí na Ostravsku, byl velmi překvapen, když zjistil, že míra poškození DNA u skupiny strážníků v Praze byla zhruba stejná jako u obdobně početné skupiny dobrovolníků v Ostravě. Ta ale má ovzduší výrazně víc znečištěno polyaromatickými uhlovodíky než hlavní město.

Rozhodli se proto přijít na kloub tomu, co zjištěný nesoulad způsobuje. Využili nejmodernější techniku, přičemž podobný výzkum zatím v zemi nebyl. Výsledek vědce udivil. Ostravané měli v organismu reparační gen s vyšší aktivitou než Pražané.

"Domníváme se, že se jedná o takzvanou adaptivní odpověď organismu lidí v Ostravě. Princip spočívá v tom, že když organismus vystavíte jednorázově velké dávce škodliviny, poškodí ho to, či třeba usmrtí, ale když užijete škodlivinu v menší míře a opakovaně, organismus se adaptuje. Když později použijete větší dávku škodlivin, tak se mu v podstatě nic nestane," vysvětluje Pavel Rössner.

Zatím se neví, jak dlouho tělo škodlivinám odolává

Vědci ale upozorňují, že jejich zjištění není důvod k radosti. Otázka dle nich například je, jak dlouho dokáže organismus lidí na Ostravsku vysokým dávkám škodlivin v ovzduší odolávat. V dohledné době chystají rozsáhlý výzkum, kterým chtějí dosud zjištěná fakta finálně potvrdit.

Odborníci na Ostravsku se k jejich výsledkům zatím moc nechtějí vyjadřovat. "Je to nová informace," uvedl třeba Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu v Ostravě. Podotkl, že trvalá zátěž v podobě znečištěného ovzduší se může nějakým způsobem odrazit na genetice generací lidí. Připomněl ale, že každý člověk se se zátěží z okolí vyrovnává individuálně.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.