Hodně léků přebírají lékárny od pozůstalých, kteří přinášejí nespotřebované zásoby svých blízkých. "To má opodstatnění. Mnoho léků však lidé vracejí proto, že se předzásobí, a pak je nevyužijí," poznamenal prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
Ohromná čísla potvrzuje i průzkum Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. Studenti sledovali čtyři měsíce jednu lékárnu. Za tu dobu lidé vrátili 1 100 přípravků za více než sto tisíc korun. Nejvíc se objevilo medikamentů k léčbě kardiovaskulárního systému.
V polovině těchto případů bylo balení otevřeno a částečně spotřebováno. U čtyřiceti procent léků ale zdaleka neprošla doba použitelnosti. I takové léky ovšem skončí v odpadu.
"Někdy je lidé vracejí v dobré víře, že je lékárny využijí pro jiné pacienty. To však nejde. Co opustí lékárnu, musí být zlikvidováno," upřesnila Jana Kotlářová z královéhradecké farmaceutické fakulty.
Z celkového počtu léků, které lidi do sledované lékárny vrátili, tvořily léky plně hrazené pojišťovnou 59 procent a částečně hrazené 28 procent. "Přípravků, které si pacienti plně hradili, se vrátilo pouze třináct procent," doplnila Kotlářová.
Obrovský počet vrácených léků by podle prezidenta lékárnické komory Havlíčka měla zarazit reforma zdravotnictví.
"Když lidé neplatili za recepty, klidně si nechali napsat i léky, které doma měli. V posledních týdnech je patrné, že více uvažují o tom, jestli léky skutečně potřebují," uvažuje Havlíček.
Podle prvních statistik ministerstva zdravotnictví skutečně ubývá receptů.
"Jsme přesvědčeni, že spíše symbolická spoluúčast pacientů přinutí lidi přemýšlet, zda léky skutečně potřebují. Od lékařů si proto nenechávají vystavovat tolik receptů," potvrdil mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.