"Hned se musí najít viník. Už minulý týden po první vlně záplav jsme to podle některých lidí byli my," řekl ředitel závodu Horní Vltava v Českých Budějovicích František Hladík. Ředitel pražského závodu Dolní Vltava Pavel Uher jeho slova potvrzuje: "Čím méně erudovaný člověk, tím naivnější názory má."
Podle Uherova vyjádření pro iDNES nedošlo za celou dobu povodní k podcenění situace ani ze strany pražského magistrátu, ani pracovníků vltavského povodí. Odmítá rovněž i výtky, kterými někteří rozhořčení občané častují pražského primátora Igora Němce.
"Primátor informoval veřejnost od začátku týdne adekvátně situaci, zdrženlivě, aby nevyvolal zbytečnou paniku," říká Uher. "Podstatné je především to, že třetí stupeň povodňové aktivity byl v Praze vyhlášen včas," dodává ředitel dolního povodí Vltavy.
Vltavská kaskáda je malá
"Všechny rozhodující manipulace s vodou klidně beru na sebe, protože já jsem v tom dispečinku seděl. Opravdu už s tím nic nešlo udělat," říká Petr Hudler, generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy, a reaguje tak na výtky, proč musely být některé obce smeteny a v Praze poničeny celé čtvrti.
Většina nádrží byla na začátku povodní podle Petr Hudlera prázdnější, než je obvyklé, a prostor na zachycení vody byl. Povodí Vltavy považuje za hlavní důvod obrovských povodní to, že nádrže vltavské kaskády jsou malé. Objem valící se vody dosáhl zhruba tří miliard kubíků, do všech přehrad - pokud by byly úplně prázdné - se vejde jen miliarda metrů krychlových.
Do středu podezření se dostala i energetická společnost ČEZ a její vodní elektrárny na vltavské kaskádě.
"Ne, je to absolutní nesmysl. Je to úplně mylná konstrukce, už jenom proto, že místo aby nám jelo standardně všech dvanáct elektráren, tak nakonec byly v provozu jen dvě," brání se šéf vodních elektráren ČEZ Aleš Tomec.
Padla první žaloba
Jak voda v obcích i pražských ulicích opadá a bezprostřední nebezpečí přestává hrozit, začínají se mezi občany ze zatopených oblastí objevovat kategorické soudy kritizující rozhodnutí pracovníků povodí Vltavy.
"Už mi i vyhrožovali, že dostanu do huby," podotkl ředitel závodu Horní Vltava František Hladík. Tvrdí, že správci toku postupovali přesně podle zákonů a plánů. "Jsme v právním státě; pokud někdo chce, ať nás zažaluje, vše máme zdokumentováno a můžeme to doložit," uvedl Hladík.
To, že zloba lidí může dojít i do této úrovně, ukazuje příklad hrázného Zdeňka Zídka, správce lipenské přehradní nádrže. "Slyšel jsem, že na mě někdo z Českého Krumlova podal trestní oznámení. Chápu, když mě lidé zastaví a nadávají mi. Mají za sebou velké utrpení. Pochopil bych, kdyby mi dali v afektu pár facek. Ale že někdo s rozmyslem napíše trestní oznámení, jsem opravdu nečekal," říkl Zídek pro ČTK.
Lidé Zídka, který je zároveň starostou Lipna, napadají, že manipuloval s přehradou tak, aby to vyhovovalo lodní dopravě v nádrži, a ne celému povodí pod ní. Správce přehrady nařčení odmítá. "To snad nikdo ani nemůže myslet vážně." Zídka se zastává i šéf závodu Dolní Vltava Pavel Uher. "I když hrázní jsou významní, musí se držet předpisů a pokynů dispečinku, ten rozhoduje," říká.
Uher odmítá laické názory hovořící o tom, že se situace v Praze dala předvídat podle toho, co se pár dní předtím stalo v jižních Čechách. "Pokud se Českými Budějovicemi provalí stoletá voda, neznamená to ještě, že se v Praze objeví také," vysvětluje Uher. "Mezi oběma městy leží několik přehrad, které mohou povodňovou vlnu značně ztlumit. Pokud se ovšem voda vymkne kontrole, jako se to stalo na vltavské kaskádě v uplynulém týdnu, nenadělá nic ani bůh," dodává.
Praha by měla být do několika let na příchod případné další povodně dostatečně připravena. Již v letech 1994 a 1995 byl vypracován plán protipovodňové zástavby počítající mimo jiné na různých místech s rozšířením koryta Vltavy. Městské stavby mají být před povodní chráněny rovněž vhodným rozmístěním objektů, které jsou a ještě budou na březích řeky v katastru hlavního města výše po proudu budovány.
"Smůla je, že povodeň udeřila již letos. Zastihla totiž hlavní město v době, kdy ještě nebyl celý systém protipovodňové ochrany zcela dokončen," konstatuje Pavel Uher a dodává: "Zároveň je štěstí, že se již podařilo realizovat první fázi, která zajistila dostatečnou ochranu například Starého města."
V polovině první poloviny minulé dekády byl rovněž vypracován velmi podrobný matematický model, který se při letošních záplavách výrazně osvědčil. "Model nám umožnil zjišťovat, do kterých ulic a jak vysoko voda v Praze dosáhne, s dostatečným předstihem a s přesností na deset centimetrů," říká ředitel povodí dolní Vltavy.
Nepříznivou skutečností pro Prahu je i fakt, že město leží na soutoku tří řek. Hůře tak lze s dostatečnou přesností určit nebezpečí, které při velké povodni hrozí, i místo, kde udeří. "Značnou část zaplaveného území v Praze nemá na svědomí vlna z Vltavy, nýbrž spodní voda, která se do čtvrtí hlavního města dostala z ústí Rokytky," říká Pavel Uher.
Také místostarosta Kaplice Jan Kozojed podotýká, že si lidé nyní stěžují, proč nepostupoval jinak, proč neudělal to, a naopak udělal ono. "Byla to okamžitá rozhodnutí, i dnes je těžké říci, že byla dobrá či špatná, protože voda mohla poničit jiná území či domy. Každopádně se ozývají ti, kteří jen přihlíželi," řekl. "Povodeň zaskočila všechny zúčastněné, rozhodně to však neznamená, že jsme zpanikařili či klamali veřejnost," kategoricky odmítá laická nařčení ředitel Uher.
