Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Až vyrostu, chci pobírat dávky, přejí si chudé děti z romských ghett

  8:08aktualizováno  8:08
Čím by chtěly jednou být děti z romských ghett v Liberci? "Na dávkách nebo na úřadu práce," odpovídala řada z nich při terénním průzkumu pracovníků společnosti Člověk v tísni. Ve stotisícovém městě je jim stále hůř. Do ghetta je dostala hlavně velká chudoba a nízké vzdělání.
Rodiče děti neposílají do škol, poněvadž si myslí, že vzdělání jim obživu nezaručí. Ilustrační snímek

Rodiče děti neposílají do škol, poněvadž si myslí, že vzdělání jim obživu nezaručí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Vyplývá to ze zprávy zvláštní skupiny, založené loni na podzim libereckou radnicí. Vede ji městský zastupitel David Václavík.

Ve městě se nacházejí čtyři ubytovny a čtrnáct domů, kde se lidé z okraje společnosti nahromadili. Tísní se jich tam zhruba 1 100.

"Mezi neproblémovější místa patří zejména sídliště Dobiášova, ulice Vojanova, Chrastavská, U Kolory, Rynoltická a ubytovny Ještědská, Riegrova a Rosa," řekla mluvčí magistrátu Zuzana Minstrová.

Ne všichni lidé v ghettech ztratili chuť pohnout se svým těžkým osudem. "Žijí však v lokalitách, kde jsou nezaměstnanost, dluhy a sociální dávky běžnými jevy," upozornila Minstrová. "Aby tam dokázali přežít, musí se přizpůsobit."

Podle ředitele liberecké pobočky Člověka v tísni Lukáše Průchy není lehké opustit ghetto.

"Pokud sháníte byt a majiteli se přiznáte, že jste Rom, rozhovor většinou ukončí," vysvětlil Průcha. "A když ne, tak po vás chce kauci ve výši tří měsíčních nájmů, což dělá kolem dvaceti tisíc korun."

Málokdo z ghetta si ovšem dokáže tolik peněz naspořit. Může si je sice půjčit, ale vesměs od lichvářů s vysokým úrokem. A zanedlouho se propadne do dluhové pasti.

Výnosný byznys s chudobou

Byty v ghettech jsou často malé, zastaralé a v mizerném technickém stavu. WC a další sociální zázemí majitelé domů a ubytoven leckdy neudržují.

Ceny za bydlení neodpovídají kritickým podmínkám v ghettech. "Průměrný nájem pro čtyřčlennou rodinu se pohybuje okolo deseti tisíc korun," upozorňuje zpráva Václavíkovy komise.

Sociální dávky na nájmy v ghettech a ubytovnách nestačí, a rodiny se neobejdou bez pomoci z úřadů práce. Doplatky směřují rovnou na konta majitelů domů nebo ubytoven. Průměrný doplatek na jednu vyplacenou sociální dávku se měsíčně blíží ke 3500 korun. "Jde o výnosný byznys s chudobou," prohlásil Průcha.

Zpráva Václavíkovy komise uvádí, že kvůli špatně sepsaným smlouvám se lidé z ghett nedokážou vymanit z věčné nejistoty, jestli jim střecha nad hlavou zůstane. A majitelé, pronajímatelé nebo správci domů je často šikanují.

LIdé z ghett kradou jídlo i mýdlo

"Na ubytovnách chtějí po nájemnících dvě stě korun za jejich vlastní televize a padesát korun za jedno vyprání prádla," píše se ve zprávě Václavíkovy komise.

V ghettech schází mnohdy jakékoliv soukromí, v "papundeklových" ubytovnách slyší lidé, co si říkají sousedé ve vedlejší místnosti. Případně jak na sebe řvou.

O kritických poměrech v libereckých ghettech vypovídají statistiky městské policie. "Roste počet krádeží základních potravin a hygienických potřeb," upřesnila Minstrová.

S kriminalitou nesouvisí pouze chudoba a nedostatek práce. Může za ni špatná výchova dětí. Rodiče je neposílají do škol, poněvadž si myslí, že vzdělání jim obživu nezaručí.







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.